Recenzie (1)
Celkem to ušlo a kupodivu rychle ta hodina utekla, speciálně když u toho uklízíte (hausu waifu jeipu). Stavros je další z řady komiků, kteří lépe fungují v crowd worku a má jedny z nejlepších, popravdě, ale v samostatném standupu už mu chybí ten přirozený flow, reakce na malé dialogy, kdy se obvykle ani nemusí příliš snažit, aby lidi sami ze sebe udělali blbce. Pořád bych řekl, že mě to baví víc, než většina regular standupů, protože Stavros patří více do mé generace, takže do jisté míry i mentálně je v mnoha věcech tam, kde já. Diss Elona, "Ok. How old is this woman?" "Twenty.... eight? He just looked at me for a while: "This woman is over 18, right?" Right, yea, he thought I was a pedophile, which did hurt my feelings, I'm not gonna lie to you, guys, but at the same time I was sweating, I was nervous, I had this hair, I had this glasses, I saw how he got there... I... I didn't like it, but I could read the road map." Sexuální otevřenost a pohledy na vztahy mě taky celkem zaujaly... přirozená potřeba, svoboda, sebepřijetí s tím, jakou má postavu, kdo je, jak vypadá, jaké dostal karty, je sebevědomý, ví, kde je jeho síla, na Světě existují lidé, kteří jsou ujetí na to, co jste... jak i zde popisuje, člověk si přeje být sexuální objekt, jen dokud se mu to nestane (ignorace ženskou ujetou na tlusťochy, která se nedotkla salátu, co připravil, hahaha), jen co slyším "jsem zamilovaná/zamilovaný do někoho, kdo není do mě." To je hádám prokletí "vztahů", které, jak začínám být přesvědčen, existují jako pojistka, více než z emocionální nutnosti, nebo skutečné lásky, jestli něco, je to opak. ()