Hore za láskou

Klasická romantická komédia ako ju mám rád podľa vopred známej schémy - dva ľudia, trpaslík a blondínka, sa do seba zaľúbia, potom prídu problémy v podobe ľudských predsudkov, keďže blondínka predsa nemôže žiť s chlapíkom vysokým 136 cm, aby tieto nakoniec prekonali, blondínka si uvedomí že jej nebude vadiť celý život sa pri sexe pozerať do vankúša, trpaslík jej po krátkom váhaní odpustí a žijú spolu šťastne pokiaľ nepomreli. (22.08.2016)

Zábavné, vtipné, netradiční i když spíše námětem než schématem děje, ale vlastně díky námětu reálnější a tudíž věrohodnější. Bez patosu, někdy lehce nereálné nápady, ale nikdy nerušící. Krásně napsané - citlivě, zábavně, svěže a svižně. Nejlepší romantická komedie letošního roku. 85% (Viděno v rámci 19. Festivalu francouzského filmu) (20.12.2016)

Film, který svedl dohromady dva mé momentálně asi nejoblíbenější francouzské herce - a já si to vrcholně užil, každou minutu, každý záběr - Jean Dujardin i Virginie Efira jsou zde absolutně bezchybní a strašně jsem jim přál - téměř jsem ani nedýchal, jak jsem byl napnutý - aby jim to vyšlo, a měl jsem velkou radost, že závěr mi v tomto vyšel vstříc. Laurent Tirard mě už před lety nadchnul snímkem Mikulášovy patálie a teď se mu to povedlo podruhé - Za láskou vzhůru je čistá filmová radost (byť v některých momentech možná lehce nevěrohodná - těžko kupříkladu věřit, že by Diane šla s Alexandrem skákat padákem chvíli poté, co se osobně seznámí, byť vlastně celé kouzlo toho příběhu je postavené právě na nepravděpodobnosti toho, že by se tak krásná žena, za kterou se na ulici každý otáčí, mohla zamilovat do trpaslíka o výšce 136 cm; Virginie Efira si zde vlastně trochu zopakovala podobnou roli, kterou ztvárnila o rok dříve ve snímku Le goût des merveillesl, v němž se její postava pro změnu zamiluje do muže s Aspergerovým syndromem - romanticky založený divák mého ražení zkrátka podobný typ filmového opia zbožňuje a tvůrci takových filmů to dobře vědí). Možná bych se ještě chvíli zastavil u postavy Alexandra - přišlo mi, že na to, jak se na začátku prsí svou vytrvalostí, mu postupně nějak dojde dech, jakoby se o Diane téměř přestal snažit - osobně bych očekával, že muž jeho vzrůstu ji bude muset permanentně oslňovat svou úžasnou osobností, aby jí ukázal, oč by její život byl chudší, kdyby s ním nebyla - v tomto ohledu mi přišlo, že to vzdal příliš brzy, a dokonce se sám Diane ptá, zda s ním chce dál být - podle mě to byla hrubá taktická chyba a on měl veškeré své snažení napnout k tomu, aby vůbec taková otázka nemusela - a nemohla - zaznít - kvůli tomu bohužel ten film v prostřední části hodně zvážní, až mi to nebylo příjemné, protože to kontrastuje s tím úžasně bezstarostným začátkem a atmosférou francouzského léta a moře, kde jedinou starostí je, že každému chybí láska - navíc po zjištění, že je Alexandre superbohatý, by si člověk myslel, že si to scenárista extrémně usnadnil na cestě za happy endem, a ono překvapivě ne - peníze v tom filmu v podstatě vůbec nejsou téma a Diane ani Alexandre je vůbec nemusí řešit, podobně jako třeba postavy mnoha filmů Woodyho Allena, včetně toho posledního, Deštivý den v New Yorku. Mimochodem film má i pěkný soundtrack a místy je hodně vtipný, takže za mě velké nadšení a asi soukromý divácký zážitek roku. "Nikdy ses nezamiloval do někoho své výšky?" - "Jo, když mi bylo pět. Jenže ona pak vyrostla.". (08.03.2020)

Už ani nepamätám, kedy ma film z francúzskej produkcie (ktorá je mimochodom zväčša nadpriemerná) tak veľmi nebavil. Až na originálnosť hlavnej trpasličej postavy to bola nehorázna nuda bez poriadneho spádu a do toho ešte tá hlúpa americká šablóna, ktorú vídame v 80% romantických komédií - no ďakujem pekne. Celkovo dosť biedne a slabučké, no a klišé na záver samozrejme nesmelo chýbať... Takmer odpad, od ktorého zachránilo tento film len zopár zábleskov dobrých dialógov a scén. (12.03.2017)

Nejsem fanoušek francouzských filmů, ale tento snímek se zařadil k těm,které jsem si oblíbil. Ústřední dvojici vybrali tvůrci výborně a děj je příjemně pohodový a vcelku lehce plynul a přitom mě po celou dobu bavil. Zklamala mě jen závěrečná pasáž, kdyby z ní tvůrci alespoň dokázali vynechat ten padák, ale takhle pro mě příběh málem zavraždili. Ještě, že mě tak nadchli kritikou stupidů, kteří žijí jen podle předsudků a neustále fňukají nad tím, co si o nich ostatní pomyslí. Takový postoj jsem nikdy nechápal, proč by mě mělo zajímat, co si o mně myslí někdo, koho neznám, nebo na kom mi nezáleží? Každý ať si o mně myslí a říká, co chce, lidi, od kterých by to mohlo bolet, dokážu spočítat na prstech jedné ruky. A právě proto se mi film tak líbil. Kdyby se v závěru tolik netlačilo na pilu, udělil bych klidně plný počet. (22.02.2017)