Bitová generace
Epizódy(10)
Obsahy(1)
Příběhy vzniku nejzásadnějších českých počítačových her posledních čtyř desetiletí, které formovaly generace fanoušků a dokázaly se prosadit ve světě. Unikátní pohled na zrození nejúspěšnějších domácích herních vizionářů, jejichž kariéra začínala často v „garážích" a mnohé z nich dovedla až k milionovému byznysu. V jednotlivých dílech nechá seriál nahlédnout do zákulisí tuzemské herní scény, fascinujícího tvůrčího odvětví, které generuje větší příjmy, než filmový a hudební průmysl dohromady. Game Story připomene legendární herní tituly, z nichž se staly fenomény daného žánru. (iVysílání)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Jsem zklamaný. Z 15 minut každého pořadu si odečtěte přes minutu za titulky, pak je tak 5 minut maximálně k něčemu a hlavně vata a cool střihy na videa, která nemají s tématem nic společného. Poslední díl jen woke. Klouže se zlehka po pvrchu, ale co je uvnitř nikdo neví. Stačí se podívat na youtube, kde se každý dozví mnohem víc. ()
Je super, že si nějaké mainstreamové médium všimlo, že existují počítačové hry, že je to miliardový průmysl a zároveň plnohodnotný umělecký obor, a že Češi jsou v tom dobří. Takže ČT vytvořila (fanfáry!) deset čtvrthodinových epizod a ještě je uklidila jen na iVysílání, aby na to náhodou někdo nenarazil jen tak při přepínání programů. Téma by si zaloužilo mnohem delší stopáž jako jiné obory, které ČT dokumentuje, ale aspoň něco. Už tak krátká stopáž je dále ředěna spoustou prostřihů na zcela nesouvisející záběry, což mělo asi být vtipné, ale většinou to šlo úplně mimo mísu. Uchechtl jsem se jen u Václava Bendy dělajícího "éééééé". Takže seriál lze vnímat jen jako "úvod do problematiky", a pokud vás zajímá, co ti zajímaví lidé povídali, musíte si o nich najít sami další pořady na Youtube. Co se naopak povedlo, jsou archivní záběry na protagonisty, kteří v seriálu vystupovali nebo o nich byla aspoň řeč. Po 30 letech jsem tak poprvé viděl "živého" Jana Eislera, ne jen na fotce. Výběr her a tvůrců je reprezentativní, i když pár důležitých her chybí. Musím se ještě zastavit u propírané poslední epizody, která kromě übertrapného názvu působí dost "na sílu" a do seriálu nezapadá. Při vší úctě k vystupujícím slečnám si pozici vedle Vávry, Dvorského či autorů Factoria a Beat Saberu se svými studentskými projekty, které nikdo nehrál, nezaslouží. I moje žena, která hry nehraje, ale seriál ji bavil, na konci prohlásila, že ji žádná z těch holčičích her nezaujala. ()
10/10 Koncept cyklu je samozřejmě fajn, bohužel ty mikro epizody jsou fakt jen letem světem. Mnohem víc prostoru má rádoby retro grafika a celý ten feeling ve stylu sice vůbec nevíme, co ti hosti říkají, ale dáme jim aspoň jeden vstup, protože my v ČT jsme cool. Potenciál obrovskej, výsledek klasicky nevyužitej. A to říkám jako pamětník. ()
Absolutně promarněná příležitost. --- Dokument jen klouže po povrchu, hosté, kteří by mohli zajímavě mluvit 20 minut, mají prostor sotva na pár vět. A to proto, že autoři doslova mezi každé dvě věty cpou rádobyvtipné, místy úplně debilní prostřihy na kdejaký dobový nesmysl, místo aby se drželi tématu a nechali lidi mluvit. Polovinu každého dílu tvoří nudná vata, kdy jsem se tloukl do hlavy, protože bych chtěl dál poslouchat hosty, ale nemůžu. A samozřejmě je to plné debilních politických glos, protože tohle je Česká televize, že. --- Zvládnul jsem čtyři díly. Netuším, pro jaké publikum dokument je. Fanouškům nemá co nabídnout a neznalé nemá čím zaujmout. ()
Vcelku povrchně a neoptimálně zpracované téma, které si zaslouží mnohem více hloubkový rozbor, má-li k dispozici produkce, režie takové osobnosti a archivní materiály ikonické herní epochy u nás. Zbytečné klipové (dobové, youtubové) "dějepisné" prostřihy, které pamětníci znají a mladým to nepomůže. Tohle mohl být parádní celovečerní dokument v jedné stopáži, vyhodit zmiňovaný zbytečný nadstavovač času a obrazu, dát víc prostoru konkrétním hrám, hráčům-pamětníkům, tvůrcům (tentokrát raději víc mluvících hlav, než vsuvek z youtube a ČT archívu) a klidně to pojmout jako komplexní dokument českého Game Story nejen o vývojářích. Ale díky za každou snahu mapovat českou popkulturu (ne)ztracenou v čase. (Za nejlepší českou hru a nostalgii považuji Operaci Flashpoint nad kterou jsem strávil dlouhé hodiny okouzlení i nervů. V žádné jiné hře jsem nezažil pocit reality, kdy jste uprostřed rozsáhlé noční krajiny na nepřátelském území beze zbraně a snažíte se najít cestu k vaší posádce jen za pomoci hvězdné oblohy). ()
Reklama