Johnny Mnemonic

Eh, čekala jsem, že to bude lepší, když v tom hraje Keanu Reeves, ale smůla. Až jsem si občas říkala, kdy už mu ufiknou tu hlavu, ať je pokoj... Některé pasáže, které asi byly míněné vážně mě vyslověně rozesmály (postava Kazatele, proslov o desetitisícové štětce a košilích z Imperialu). Jinak takhle si představuji nepřehlednou akci, člověk pomalu neví, kdo s kým bojuje a většinou to probíhá tak, že vidíme osobu s nožem (bičem, pistolí a kdovíčím ještě...) a potom se k zemi někdo skácí, ale co bylo mezi tím, to můžeme leda tak hádat. Navíc mezi ústředním duem není celý film žádné jiskření, takže když se na konci políbí, vypadá to jak polibek bráchy se ségrou. Navíc mi bylo líto delfína:-( (06.06.2006)

Já tedy nevím, co proti tomu všichni mají. Když film vyšel, byli jsme z něj všichni vysraní a diskutovalo se, jak je to ve srovnání s Gibsonovou verzí a tak nějak to většina lidí brala jako přípravu na zfilmování toho zásadního díla, navazujícího na Johnyho Mnemonica, kterým měl být Neuromancer. To se bohužel nikdy nestalo a místo toho natočili Matrix, který kromě herce neměl s původním dílem nic společného. Kromě neuměle udělaného akvárka na konci proti Johnymu nemůžu říct ani popel. (12.10.2013)

Zajímavý námět, špatné zpracování. Nejhorší stránkou Mnemonica jsou kulisy, ve kterých se odehrává. Tvůrčí vize budoucnosti je naprosto tristní. Herci jsou dost dřevění (včetně Reevese). Takeshi Kitano mě šokoval. Vůbec jsem netušil, že v tom "hraje". Občas se ve filmu blýskne zajímavá scéna, nebo alespoň nápad. Moc bych si přál, aby Mnemonicka natočili bratři Wachowští. To by bylo jinačí kafe. (10.03.2005)

Mám pro špatné scifíčka slabost (namátkově se mi líbil i Žoldák nebo Duchové Marsu), no a tady hraje ještě k tomu několik mých oblíbenců (no spíše nehrají, jen tam jsou, ale to nevadí) – Keanu Matrix Reeves, Beat Takeshi Kitano, Body Count Ice-T, Udo ´skelný zrak´ Kier a hlavně hardcorový věrozvěst Henry Rollins. (29.01.2005)

"Proč ti chtěli uříznout hlavu? Tady lidi většinou normálně zabijou." Už si snad ani nedokážu představit, jak moc sci-fi byl v roce 1995 přenos 320 GB dat. I když si matně vzpomínám, že mé první Pentium 75 MHz mělo tehdy HD 540 MB, takže to asi bylo hodně. Jenže ono je těžké hodnotit něco, co ve své době patrně působilo hodně moderně. Dneska už je to archaická záležitost, ale její myšlenky jsou ale stále aktuální. Mám tím na mysli to, že zmírňovat chorobu je mnohem výnosnější, než ji vyléčit a že naši civilizaci mohou zachránit jedině delfíni. Mne to tedy přiměřeně bavilo, mezi Johnnym a Jane to sympaticky jiskřilo a Kazatel byl fantastický, kdykoli začal kázat svými implantáty. (03.02.2019)