Kiru

Začátek tak odtažitý a neschopný zaujmout, že jsem to málem vzdal. Ale dobře že ne, jak se utahovala zápletka, bylo to lepší a lepší... Poměrně spletitý příběh o pokusu o převrat uvnitř klanu, boji věrných a nevěrných, a jednom róninovi zvenčí, který z morálních důvodů tahá za nitky. Už to tu párkrát bylo, ale tohle zpracování se velmi povedlo. Nabité ... neřekl bych humorem, ale vtipem. (28.10.2011)

Byť Okamoto natočil obsažnější kousky, atmosférou a zpracováním Kiru vítězí. Nakadai s Takahashim jsou výborná dvojice, zvláště vtipný je Takahashiho venkovan. Oproti Sanjurovi není bandička mladíků tolik vypatlaná, film se spíš zaměřuje na jednotlivé archetypy, typy chování ve vypjatých situacích a vůbec je celkově pojetí o dost jinde. Za zmínku stojí i role Yuriko Hoshi (Shinsengumi...), která je tradičně roztomilá a lze jí odpustit i drobné přehrávání. Okamoto opakovaně potvrzuje, že umí udělat skvělou atmosféru, ale hlavně postavy - a to je u něj vždy sázka na jistotu. (09.06.2008)

Hlavní problém, který jsem měl s tímto filmem byl příběh. Já se prostě hnedka na začátku ztratil v tom velkým množství postav a jmen a tak nějak jsem nepochopil kdo je kdo, kdo s kým proti komu a proč :-) Jedinej u koho jsem jakž takž věděl byl Nakadai :-) Další, co mi trochu vadilo bylo komediální vyznění filmu. Ono totiž ten komediální prvek ve japonským filmu znamená, že japončíci řvou, pobíhají a šklebí se ještě zběsilejc než obvykle a asi dvakrát nebo třikrát za film přijde nějaká scénka, o které se dá říct, že je trochu vtipná. Hlavně já čekal druhou Zběsilost, prostě ponurý samurajský film plný krve a nedýchatelné atmosféry, a proto mi taková určitá uvolněná atmoška moc nesedla. ___ No a jinak se mi hodně líbila úvodní a závěrečná scéna. První z nich v zaprášené napůl opuštěné vesnici a druhá tamtéž, ale tentokrát s deštěm. Ty byly opravdu hezky natočené a v nich mi ty komediální prvky ani nevadily. (16.08.2010)

Excelentní film, který je ukázkovou samurajárnou, která navíc zvládá ukazovat humor tak, aby nepůsobil trapně a naopak výborně doplňuje, případně odlehčuje dramatickou linku a navíc díky němu některé postavy působí jako sympatické osoby, zatímco bez lehkého humorného podtónu by působili jako na slunci vysušený Mník jednovousý s charismatem hroudy myších bobků. Co si ovšem zasluhuje velebit nejvíc je Tacuja Nakadai v hlavní roli, je božský, úžasný, dokonalý a mnoho a mnoho další přídavných jmen, které mě teď ovšem nenapadají a je to právě on kdo činí ten definitivní tah štětcem, vyzdvihující Kiru na vrchol žánru. Ovšem to by nešlo bez výborného řemesla, s kterým se vytasili tvůrci, nejvíc je vidět asi hudba, plně odkazující na špageťácké westerny a kamera podtrhující velmi dobrou choreografii boje. A fakt, že by to mohlo být o pár minut kratší je díky tomu všemu dokonale nepodstatný. (21.09.2014)

Japonská kinematografia ponúka obrovské množstvo historicky ladených filmov, ktoré vynikajú filmárčinou, akciou a niekedy aj humorom. Tento mix sa použil aj teraz, ten humor je však veľmi úsporný a ľahký. Možno aj zbytočný. Príbeh sa sprvu utopil v množstve postáv, keď sa divák dostane k zápletke, začne to byť zaujímavé. Hudba skvelá. (02.05.2021)