Revízori

Môj prvý film z maďarskej tvorby. Dostala som naň výborné referencie - tie síce nie sú v absolútnej zhode s mojím dojmom, čo nevnímam ako niečo negatívne, skôr môj vkus je niekde inde. Napriek tomu, že dávam priemerné hodnotenie, vnímam vo filme všetky pozitívne a originálne klady (zobrazenie peštianskeho undergroundu, ľudských kreatúr v prostredí metra, atmosféru, netradičnosť spracovania, vizuálu, príbehu)..človeka by nenapadlo, čo všetko môže "prežiť" v prostredí železa, betónu, koľajníc a mase ľudských postavičiek. Tematicky je film neokúkaný a ide proti prúdu komerčnosti, no osobne mi nič nepriniesol, ani zážitok, ani obohatenie. Vnímam ho skôr ako netradičný film na jedno pozretie, v ktorom ma nebude nič špeciálne priťahovať, aby som si ho pozrela aj druhý krát. (07.11.2011)

maďarská kinematografia je v posledných rokoch na silnom vzostupe, rodí sa veľmi výrazná generácia režisérov a vznikajú pozoruhodné filmy. jedným z nich je aj tento "experiment" natočený celý v podzemí budapeštianskeho metra (točené po nociach, keď bolo metro odstavené, všetci ľudia a účastníci sú komparz). Technicky a kameramansky je tento film priam DOKONALÝ, tvorcovia možnosť točiť vo vizuálne príťažlivom prostredí metra využili naozaj naplno, príbeh je tajomný, jednoduchý a je to akási symbolistická vízia. Naozaj sa oplatí pozrieť si to, je to jeden z mála stredoerópskych filmov posledných rokov, ktorý sa stal vyslovene kultovým (11.02.2007)

Mezi jinými festivalovými filmy je to jistě osvěžující a asi bych to hodnotil jinak. Takhle samostatně s tím mám celou řadu problémů. Asi se mi dostalo i něco jiného, než jsem čekal, což ale nutně nevadí. Je to kotlík plný žánrů, každý z nich je natočen vlastně svým způsobem dobře, každému z nich toho hodně chybí. Dohromady mi to moc nefunguje. Pokud bych bral film jako sociologickou studii mezi revizory a obyčejným lidem, selhávají Revizoři na nerealistickém chování všech zúčastněných dovedeném ad absurdum a absolutní nemožnosti se byť s jedinou postavou nějakým způsobem ztotožnit. Ne tak, abych si řekl "jo, ten je jako já", ale abych vůbec mohl uvěřit, že takový člověk může existovat. Naopak jako surrealismus je to zasazené zas do příliš důvěrně známého a realistického prostředí a když už se něco objeví, jsou to jen laciné prvky typu sov a je to tam jaksi navíc. Není to tam vloženo zajímavě ani vizuálně, ani zvukově. Pokud mám brát film jako mystérium, je to příliš jednoduché a přímočaré. Prostě záhadný týpek, co strká lidi do metra. Nic není vysvětleno, film se až do konce nedostane s tou postavou nikam dál, než byl na samém začátku. A zejména se tento snímek ani nesnaží o to, aby mi to trochu vrtalo hlavou. Jako akční film...samotné scény jsou ok, ale chybí mi tam trochu větší motivace. Perou a honí se zbytečně snadno, motivace postav na mě ani náhodou nepřešla, na postavách mi nezáleží. Reakce postav na cokoliv jsou neadekvátní situaci. Jakožto temný thriller/horor - trochu na mě dýchla atmosféra na začátku filmu, škoda, že to bylo těsně poté, co k nám promlouvá ředitel budapešťského metra, takže je to trochu zabité. Komedie - pár úsměvných momentů se našlo. Od totohle žánru jsem si před sledováním sliboval nejvíc, takže i když to někdy bylo celkem fajn, je zároveň tím největším zklamáním. Romantický film - "femme fatale" z počátku zajímavá, pak již ztratila v mých očích své kouzlo. Revizoři tak mohou zaujmout zejména ve své nejvíce neuchopitelné rovině, a sice filosofie a metafora. V té jediné dokáží naplno bodovat, a i ta je asi nejvíce subjektivní. V téhle rovině jako jediné nevadí všechny ty mé předchozí výtky a každý si v tom může najít něco svého. Bohužel já jsem hlava dubová, mě ty myšlenky zas tak neoslovily, případně jsem nedosáhl na nějakou zajímavější rovinu. (24.12.2015)

Nevídaný mix thrilleru, horroru a komedie. Prostor metra představuje jinou realitu, velmi odlišnou k té „tradiční“ realitě nad eskalátory. Metro jako místo, kde se dějí věci nezávislé na naší obvyklé zkušenosti seshora, tematizoval ve své knize Nebe pod Berlínem Jaromír Rudiš (jen malý tip na pandán k Revizorům). Revizoři nabízejí (prostřednictvím hlavního hrdiny) pohled pouze „zdola“ – obranné mechanismy společenského systému, morálky a psychiky přestávájí fungovat, destruktivní a konstruktivní síly se utkávají o nadvládu nad celým magicko-realistickým prostorem (09.01.2006)

Fraška tvořená pracovním životem revizorů v Maďarském metru, která si bere na paškál jak revizory, tak cestující a celkovou bezvýchodnost podzemního světa. V němž ovšem nechybí láska, ale ani boj s vnitřními démony a taky trochu Donie Darko momentů mysteriozního charakteru. A hlavně ta scéna na lavičce s medvídkem je pro mě asi jedna z nejromantičtějších scén ever. (17.05.2018)