Réžia:
Ivo MacharáčekScenár:
Jiří SvobodaKamera:
Marek VeselýHrajú:
Helena VondráčkováObsahy(1)
Desítky let trvající popularita a stále na špičce. Nehasnoucí hvězda české populární hudby Helena Vondráčková vyprodává koncertní sály a za svými fanoušky vyjíždí i do zahraničí. Kamera České televize ji doprovázela nejen na vystoupení a do zákulisí, ale i během chvil odpočinku. Cílem dokumentu bylo představit Helenu nejen jako hudební legendu, ale i jako ženu, která se za touto legendou skrývá. Režisér Ivo Macharáček natáčel mimo jiné v pražské Lucerně, na hradě Karlštejně, v bydlišti Heleny Vondráčkové v Řitce u Prahy či v polských Sopotech. (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
..je to nejprodávanější zpěvačka v naší historii popmusic a Znám jednu zahradu, nebo Přejdi Jordán a mnoho dalších je to nejlepší co znám, takže za 5.. co se týče dokumentu jako takového mohl být víc pompéznější, je to takový strukturovaný životopis.. víc šampaňskýho, potlesku a orchestrů a do budoucna titulní píseň v "Bondovce" :) ()
Dobře, místy i nápaditě sestříhaný přehledový dokument, který Vondráčkovou prezentuje takovou, jaká je. Že lidské momenty v případě jejich zvláštní lidské citlivosti nejsou akcentovány, je pochopitelné; to lidské ubíhajícím časem přirozeně uvadá. Vytýkání Alexandrovců nepostrádá momenty trapnosti, na kterou má každý právo. Na faktu, že je to klasika světového sborového zpěvu, to nemění nic; podobně je tomu i v případě baletu. Podobně jako Kubišová nebo Pilarová či Urbánková (ještě mě napadá Simonová nebo Rottrová) je i Vondráčková jednou z našich vůbec nejlepších zpěvaček lehkého žánru. Prostě je taková jaká je. ()
Kdysi jsem měl Helenu hodně rád, když zpívala s Jirkou Kornem. Nebudu zde psát proč už méně, když napsali již jiní. Ale staré její hity mám rád stále a to také díky tvůrcům - skladatelům a textařům (hlavně p. Borovcovi). No je to moje mládí a z dokumentu, ke kterému mám také výhrady, co napsali jiní, jsem si vzal to, co mám rád, archivní záběry, nějaké informace, vzpomínky... Takže zaokrouhlím ze dvou na tři * a asi jednou stačilo, uvidíme... ()
Jediné, co jsme možná nevěděli a teď jsme se to dozvěděli je fakt, že nepodepsala antichartu a to z prostého důvodu, že v té době byla mimo republiku. A když by tomu tak nebylo, že neví, jak by se rozhodla. No jak? Samozřejmě, že by podepsala, jako všichni ostatní. To jsou kecy fakt. Jinak nic nového ani objevného tam nebylo. ()
Film začíná sčítáním zlatých a platinových desek, aby po sdělení vysokého počtu Helena řekla, že si na tom nezakládá... A přesně v tomto duchu je celý film. Hlavni protagonistka se prezentuje jako obyčejná holka z lidu, leč v reálu je tomu jinak. Záměrně se zde neotvírají žádné kontroverze a že jich bylo, kromě Anticharty, jen aby se dalo najevo, že nebylo možné, aby ji podepsala a tim je vlastně bez viny. ()
Reklama