Goro, biely pes

V 80. letech jsme si z Gora dělali legraci. "Je to bílý a nechytíš to. - Goro, bílý pes." Ten vtip mě urážel, protože jsem jako správný peskař samozřejmě fandil Gorovi a obdivoval jsem, jak je dokonale vycvičený.____________ 13.8.2011 - po opětovném zhlédnutí snižuji na podprůměr. Dětský divák vnímá souboj dobra a zla a bezkonkurenčního Gora, ovšem z pohledu dospěláka vidím jen množství spletitých situací, do kterých se Gora vinou slabého scénáře dostává, ale pokžaždé vyvázne. Nelogicky se objevuje při cestě za Reiko na místech, kde je zrobna banda mafiánů, přípoadně inspektor. To, jak dokáže unikat střelcům, je až úsměvné... Víc patos než dobrodružství. Kladem je občas komentář vysvětlující psí zvyky, občas pohledy na japonskou krajinu. A povedla se ústřední písnička. (25.07.2008)

Tohle bude asi opravdu citové vydírání. No tak si to představte: Goro (pes) jde za svou paničkou (ženská) přes všechny japonské ostrovy, furt to natahujou, aby byl divák dojat a i když je blízko ní, ani s tou svou píšťalkou, kterou můžou slyšet jen psi, ji on neslyší. Přitom: za své dlouhé cesty (137 min) ho mohli a) přejet autem, b) sežrat, 3) mohl ho pokousat nějaký jiný hodný pes (např pitbul) apod. apod. Je to prostě protahované ad absurdum, uslzená píseň a ubrečená Japonka...a teď mi vysvětlete, proč jsem k tomu sedal každý den, abych slzel, zrovna, no zrovinka JÁ?! :-D (10.10.2003)

….. „ Příběh je o velkém a věrném přátelství japonské dívky Reiko a jejího psa Gora. Goro svou paní ztratil, jediným smyslem jeho života se stala touha znovu ji najít a vrátit se domů. Na své dlouhé pouti běžel opuštěnými kraji, brodil se řekami, vzdoroval nepřízni počasí, hladu a únavě.“ Docela ráda jsem si připomenula seriál mého mládí (pravda, trochu jsem si těch 9 dílů tentokrát zkrátila). Ono vůbec neškodí, někdy neslušně nakouknout návštěvě přes rameno do notebooku a zjistit co se v něm skrývá :- ). (16.09.2006)

Goro je pre vacsinu z nas nostalgicka spomienka na mladost, na casy, ked v TV bolo tak malo rozumneho k videniu, ze aj Goro, biely pes kishu inu nam pripadal ako najlepsi serial na celom svete. Bohuzial, nie je najlepsi, a uz vobec nie na celom svete, v Japonsku ho dnes ze vraj ani nik nepozna, ani VHS realeasu sa nedockal. Tak ci onak, boli sme vtedy deti a goro si vnasom srdci ukradol kusok, ktory nic ine uz nedokaze zaplnit. Patrila by sa nejaka TV repriza, nie?Nech sa svte nedeli na tych co sa ucili po rusky, hrali sa na osembitoch a videli gora a na tych mladsich. :) (09.06.2005)

Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. (05.04.2011)