Goro, biely pes

Dosť dlho som odkladal aj sa obával po dlhých rokoch znova pozrieť tento u mňa kultový seriál z detstva. Obával hlavne toho, či toto pripomenutie nezničí moju nostalgiu spred tridsiatich rokov. Teraz po zhliadnutí môžem ale povedať, že nebanujem... nebanujem, že som strávil s týmto seriálom tri večery, že som znova po rokoch zažíval tú neúnavnú vytrvalosť a túžbu, s akou sa Reiko s Gorom hľadali. Samozrejme, už som to tak veľmi nepreciťoval, ale aj tak sa našli scény, ktoré človeka ozaj dojmú... napr. keď Gora potom, čo ho bezvládne našla ležať na ceste, vyliečila dievčina, ktorá sama bola nevyliečiteľne chorá... (20.01.2015)

Ten seriál jsem naposled viděl někdy v 80. letech a utkvěly mi dvě vzpomínky: 1. Neuvěřitelná nuda. 2. Hlavní postava měla píšťalku pískající na frekvenci, kterou slyší jen psi a která měla dosah cca 1-1,5 km. V jedné scéně byl Goro od své majitelky tak půl kiláku, ona pískala a on nic neslyšel... takže seriál mohl mít další díly. (20.09.2008)

Tohle bude asi opravdu citové vydírání. No tak si to představte: Goro (pes) jde za svou paničkou (ženská) přes všechny japonské ostrovy, furt to natahujou, aby byl divák dojat a i když je blízko ní, ani s tou svou píšťalkou, kterou můžou slyšet jen psi, ji on neslyší. Přitom: za své dlouhé cesty (137 min) ho mohli a) přejet autem, b) sežrat, 3) mohl ho pokousat nějaký jiný hodný pes (např pitbul) apod. apod. Je to prostě protahované ad absurdum, uslzená píseň a ubrečená Japonka...a teď mi vysvětlete, proč jsem k tomu sedal každý den, abych slzel, zrovna, no zrovinka JÁ?! :-D (10.10.2003)

Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. (05.04.2011)

Jeden z kultovních dětských seriálů našeho mládí. Tehdy sedělo u obrazovky každé dítě a hltalo každý díl a každou minutu, byť se v celém seriálu toho moc neděje a vše je uměle natahované. Gora si zamiloval každý a jen zazněla originální znělka, tak spousta z nich mělo slzu na krajíčku. Tento seriál zůstane asi už navždy kultovní záležitostí jen jedné generace Čechoslováků, přitom za hranicemi ho moc lidí nezná. Z nostalgie, za Gora a za úvodní znělku musím dát čtyři hvězdičky. :) (07.01.2014)