Burani ve městě

Broadwayský autor Neil Simon tu zpracoval původně divadelní hru, ve které dostal mnoho prostoru Jack Lemmon, aby předvedl skvělou postavu neurotika, jehož život je řadou náhodných událostí uvržen do chaotického víru nejhrubšího zrna. Kam se na tuto skvělou komedii hrabe remake Sama Weisemana se Stevem Martinem. (13.02.2005)

Pôvodne je to divadelná hra, ale neviem si ju predstaviť, film totiž funguje dokonale. Je to aj zásluhou skvelých dialógov a neprekonateľného Jacka Lemmona, ktorý chrlí svoje repliky razanciou guľometu. Hoci ide o komédiu, príbeh má svoju vnútornú silu a preto tento menej známy snímok vrelo doporučujem. (18.11.2019)

Nejprve jsem viděl remake se Stevem Martinem, Goldie Hawn a Johnem Cleesem a musím říct, že se mi na rozdíl od ostatních uživatelů docela líbil. Ačkoli působí dost hořčeji, budete se bavit, protože Neil Simon scénář zase jednou prošpikoval skvělými dialogy a Jack Lemmon tentokrát svého neurotika dotahuje skoro dál než toho ze slavného Podivného páru. Navíc se mi líbilo, jak po tragikomickém závěru přišel skvělý poslední gag. (14.10.2007)

Výborná dobová komedie. Nervák George si vůbec nešetří svůj vřídek a jeho věrná ženice světice slepice Gwen to s ním všechno trpělivě snáší. Jó - ale to když už se má člověk v životě pohnout kamsi dopředu, podělá se co se může. A nastává strastiplná cesta venkovanů Kellermanových z idylické díry Twin Oaks v Ohiu do nástrah velkoměsta Velikého Jablka - kariéra, peníze a skvělé školy pro děcka jsou na dosah ruky, jen ještě absolvovat ten jeden pohovor v 9,00 ráno... Ale to je až zítra a je spousta času... Lehce černá absurdní komedie stojí na Jacku Lemmonovi, ale i Sandy Dennisová ve své roli submisivní maloměstské ženušky je vynikající, nakonec - jak zahrát roli svým egocentrickým manžílkem vláčené paničky, než hrát druhé housle, že... Vypointovaný scénář se spoustou promyšlených trapasů a výborných dialogů (i monologů :-) nedá našim hrdinům vydechnout a nakonec se vše v staré dobré obrátí a jestli neumřeli, hnijí si v tom Ohiu dodnes... (03.12.2005)

Je potěšující, že i slabší komedie Neila Simona je značně nadprůměrná. Tady jde vlastně jen o předvedení dvou základních Murphyho zákonů ("Co se může pokazit, se pokazí" a "Co se nemůže pokazit, se taky pokazí") v praxi. Obětními beránky těchto neprůstřelných postulátů jsou Lemmon a Dennisová a jejich úkolem není nic jiného než zmateně pobíhat z místa na místo, hysterčit nad nástrahami osudu nebo je trpně snášet. A v tom víru prekérních situací řešit neviditelnou manželskou krizi. Devět z deseti scénáristů by se chopilo druhého tématu a napsalo laciné dušezpytné drama. Jenže na Simonovi mám rád právě to, že komedie mu byla vždycky přednější a cokoli "vážného" jeho hry a scénáře obsahují (skoro vždy ano), vyplyne jen tak mimochodem, samo od sebe. Nikdy diváky nezažene do kouta stylem "tak jste se pobavili a teď si musíte za trest vyslechnout mé poselství", jako to ve slabších chvilkách dělá třeba Francis Veber. 80 % (08.03.2005)