Stalingrad
Obsahy(1)
Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Oproti pozdějšímu německému Stalingradu z roku 1993 je tohle takové míň životné, zejména bojové scény nebo obrazy zkázy města a utrpení jeho civilních obyvatel. Totéž se vlastně dá i říct o jednotlivých hlavních postavách, kterým je obtížné jejich chování a určité naivní nadšení věřit. Na druhé straně co se týče chronologie bitvy a třeba Stalinových chyb, vcelku mi to přišlo jako odpovídající. ()
Takovou pecku jako Osvobozeni jiz tady Ozerov nezopakoval. I tak se jedna o velice dobry valecny film, ktery nam ukazuje novy pohled na valku ( alespon v sovetskem meritku ). Mozna nekdo, kdo dle nazvu ceka pouze boj o Stalingrad bude trosku zklaman, film ma trochu vetsi zaber, valecne sceny jsou zde protkany nekolika osudy pritomnych a do te doby trochu utajovanymi fakty ( syn Chruscova zastrelil nestastne ruskeho mladika, Stalin nevymeni za Pauluse sveho zajateho syna, strileni rusu do vlastnich rad pri ustupu atd. ). Urcite stoji za to, to videt. ()
Nejdřív zaútočíme na střed, potom nepřítele obklíčíme a pak obětujeme obě křídla. Přístup obou "hlav pomazaných" mi připomínal strategii generála v Šíleně smutné princezně. Záběr na mapu, záběr na pole, vojáci jedné a druhé strany někam jdou (jedou) a člověk zjišťuje, že se opět v bitvě ztratil. Krátké průstřihy do osobních životů postav nedokázaly předstírat, že film má kromě bojů nějaký děj. K přemýšlení mě přiměla jediná postava, Ivan, vlastně spíš představitel Ivana. Uvažovala jsem o tom, jestli umí doopravdy střílet. ()
Staré sovietske vojnové filmy boli excelentné po vojenskej stránke. Tento dokonca je odľahčení a ukazuje aj ľudí z NKVD, predsa Gorbačovova éra už nebola až tak silne propagandistická. Dlhé, ale zaujímavé a informatívne, žiadna katastrofa. Možno chyba bola v tom, že to vyzeralo ako omnoho starší film, ale v tom prípade to bolo dosť autentické. Veľmi kreatívny film s ktorým sa režisér vyhral. ()
Dvoudílný válečný film, kterým Ozerov dokompletoval svoji Velkou vlasteneckou válku. Vzhledem k roku vzniku zde už nevidíme Stalina jako hodného strýčka, který naslouchá svým generálům, ale jako diktátora, který se nebojí jít do konfliktu s Žukovem, který vydává proslulý rozkaz číslo 227: "Ani krok zpět" a tím pádem střílení do vlastních vojáků. Je to pěkné vidět pravdivější sovětské podaní svých dějin. Film jako takový je rozdělen na dvě části. První a slabší, pojednává o počátcích operace Blau, není až tak vojenská, jak by někdo mohl čekat. Druhá ovšem naplno ohromí samotnou bitvou o Stalingrad. Bylo vidět, že tvůrci si pohráli s ateliéry rozbořeného města, Rudého náměstí nebo nádraží. Škoda jen některých záběrů převzatých z Boje o Moskvu. Samozřejmě řežbu jako v Nepříteli před branami nečekejte, Rusové to holt točili po svém, ale jejich Stalingrad už není komunistická propaganda, což z něj děla slušný válečný film, který rozhodně neurazí. ()
Galéria (12)
Fotka © Mosfilm
Zaujímavosti (7)
- První Ozerovův film, ve kterém je možno vidět oddíly NKVD a Lavrentije Beriju. (Spinosaurus)
- Jurij Ozerov nedokázal získať dostatok finančných prostriedkov na film priamo v ZSSR, a tak zažiadal o koprodukčnú výpomoc v zahraničí. Vďaka prebiehajúcej perestrojke sa mu ako hlavného koproducenta podarilo získať americké štúdio Warner Bros. Produkčnú výpomoc zaistili Barrandov a Defa. (BlueNeon81)
- Historicky prvá sovietsko-americká koprodukcia. (BlueNeon81)
Reklama