Reklama

Reklama

Kurutta ippêji

  • Japonsko Kurutta ichipêiji (viac)
Dráma / Experimentálny / Horor
Japonsko, 1926, 60 min (Special Edition: 78 min)

Predloha:

Jasunari Kawabata (poviedka)

Obsahy(1)

Příběh penziovaného námořníka, který přijal práci v ústavu pro choromyslné jako správce právě proto, že je v ústavu umístěna jeho žena jako pacient, protože se pokusila utopit jejich dítě. Jednoho dne přijde do ústavu jejich dcera povědět jí o svém zasnoubení, což vyvolá mnoho otázek (např. proč je matka v ústavu nebo proč otec pracuje jako správce). Správce dohlíží na svou ženu a stará se o ní s nadějí, že jí pomůže k útěku. (Pterodon)

(viac)

Recenzie (22)

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Nejdřív si řikám, že to bude asi němá procházka blázincem, ale co se z toho vyklube - nechápu, že něco takového vzniklo už v roce 1926! Nadčasové obrazy a scény, až hororově natočené, jak kdyby tohle byl základ všech těch japonskejch Kruhů a jinejch podobnejch ujetin. Navíc hudba tomu přidává tak 100%. Nevím, jestli to bylo chtěné, ale působí to silně umělecky. Nevim, jak přesně vypadá surrealismus ve filmu, ale já si ho představuju asi takhle. Dovedu si představit, že tenhle snímek byl pro mnoho tvůrců inspirací. Asi nemá cenu popisovat dál, to se asi musí vidět. Takže nebojte se, že to bude němá kravina se šikmookejma a fakt to zkuste. Rozhodně je to zajímavé. ()

Oktavianus 

všetky recenzie používateľa

Ze změti absurdních, šílených a místy skutečně hrůzných výjevů nutně vyvstává otázka, nakolik je šílenství v každém z nás skutečně šílené a nakolik jde jen o potlačenou projekci. Halucinační, někdy až perverzní záběry nejde rozklíčovat právě snadno; nemít film (pokud je to vůbec film) hodinu, ale třeba hodiny dvě nebo tři, věřím tomu, že se dostanu do transu srovnatelného se změněným vědomím sledovaných postav. Nakonec, nevypadala Samařina halucinační surrealistická kazeta v Kruhu právě nějak takhle? Znepokojivé a šílené. Huh. ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Docela rád bych věděl, jestli kdysi existovala verze s mezititulky a nebo žádná taková nebyla. Ony by totiž rozhodně pomohly k dešifrování toho, co se tam dělo, protože takhle mám jen nějakou základní kostru, ale některé vztahy mezi postavami přesně neznám a ne všechno mi dává smysl, jelikož v obraze na to bylo málo vodítek či symbolů (nebo mi něco uniklo a při druhém zhlédnutí pochopím víc, ale na to bych zrovna tady moc nesázel). Co jsem z toho pobral: Žena je v blázinci, (asi) manžel ji navštěvuje občas i s dcerou, manželka má různé šílené výjevy a celkově se chová jako blázen, manžel se jí snaží dostat z blázince a snaží se o to tolik, až jemu samotnému hrábne, pokusí se ji zabít a skončí tam taky. Co teď koukám na zdejší obsah, tak jsem mimo asi úplně nebyl, ale záleží, jestli to není spíš obsah té předlohy. Tenhle film je zajímavý jako experiment a bez mezititulků (nebo zručnější práce režiséra, který by dokázal líp vyprávět obrazem) jinak ani působit nemůže. Líbila se mi práce s kamerou, ta byla dost slušná a hodně se mi líbil i hudební doprovod. Působivé to je, ale potenciál zůstal stejně trochu nevyužit. I přesto jsem na tenhle zvláštní film rád narazil (aby taky ne, když mám "divné" filmy rád) a oceňuji Japonce, že se už v roce 1926 pustili do něčeho takového... Silné 3* ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Neviem či toto dielo zhliadol aj pán Lynch, ale niečo mi hovorí, že áno. Ide totižto o akúsi nemú ´´lynchovinu´´ plnú abstraktných a ( v dobrom ) nezmyselných pohyblivých obrázkov. Niekde to bolo zaradené aj do topky najstrašidelnejších nemých filmov. Teda poviem vám, v tej psychiatrickej liečebni by som sa fakt posral. ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Extrémne sugestívne zobrazenie šialenstva, v ktorom sa (nenechajte sa pomýliť úvodným výjavom navádzajúcim k zaradeniu do expresionistického filmového hnutia) kríži explicitný naturalizmus s japonským surrealizmom (halucinácie a vízie obyvateľov ústavu) a avantgardným prenikaním hlboko do chorých myslí hlavných postáv. Kríženie jednotlivých postupov a prvkov vytvára formálne i obsahovo silný zážitok. Panoptikum strachu, ilúzií a bláznovstiev plynúcich dlhými chodbami a zamrežovanými celami ústavu vrcholí v scéne masového poblúznenia a záverečného šialeného sprievodu s divadelnými maskami. Vrcholne experimentálne, surové a žánrovo na pár miestach hraničiace (ak nie už plynulo prechádzajúce) s psychologickým hororom. Majstrovské dielo. Teinosuke Kinugasa je (bol) vizionár. 100% ()

Galéria (1)

Reklama

Reklama