Wil
Réžia:
Tim MielantsKamera:
Robrecht HeyvaertHudba:
Geert HellingsHrajú:
Stef Aerts, Matteo Simoni, Annelore Crollet, Kevin Janssens, Koen De Bouw, Gene Bervoets, Jan Bijvoet, Dimitrij Schaad, Karina Smulders, Pit Bukowski (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Za druhé světové války si dva mladí policisté z Antverp musí vybrat, jestli budou nacistickým okupantům pomáhat, nebo se jim postaví. (Netflix)
Recenzie (23)
Velmi dobrý začátek a čekal jsem, že celý film bude probíhat ve stejném a strhujícím duchu.. Nicméně tempo filmu pomalu upadalo a scény se nestřidali jak měli, aby byl divák vtažen do děje. Rovněž zakončení filmu bylo za mě také špatně uchopeno. ()
*spoiler* Tak jako mě nikdy nepřestane fascinovat druhá světová válka, stejně tak nikdy procítěně nezjistím, co skutečně lidé během ní zažívali. Nicméně díky tomuto snímku jsem k tomu o malinkatou částečku zase blíže, i když vím, že "finiše" se nikdy nedopracuji. Bohudíky. Film vypráví o dvou čerstvých "zelenáčích", nastoupivších do tamní Belgické policie r. 1942. A hle, samozřejmě se záhy objeví fašistický prasopes s požadavkem o doprovod na "akci" vůči Židům, přičemž si záhy počíná tak nelidsky, že doprovodní policisté nejsou schopni jen přihlížet a připojí "ruku k dílu" a Švajnštagra německého sprovodí ze světa. Čímž se záhy kolem toho rozbíhá úplný orloj událostí, a to na obou stranách. Vzhledem k průběhu a vyvíjení situace je velmi s podivem, že hlavní protagonista proplouvá bez větší újmy, přičemž bych si dokázal v reálu spíš představit, že bude kaput během prvního podezření, ale né, i skrze tajemnou mlčenlivost se strnulým výrazem, prakticky nic neříkající si propluje až do závěru. No a samotný závěr, to je panečku solidní HALUCINOGEN. ()
Jenom si tak v nudě říkáte, co si asi tak pustíte. A bez usilovnějšího přemýšlení zapnete první věc, co vám přijde pod ruku. A nečekaně, se Vám před očima promítá nenápadně vyhlížející ale potenciálem nabitý počin. Hlavní postava si jen tak vlaje ve větru děje a od první chvíle, mi moc nevoněla. O to víc sympatičtější mi přišel parťák hlavního protagonisty. Byl jaksi…lidštější. Ale když to vezmu kolem a kolem, a po prodlení několika hodin, tak vlastně i Wilfried byl dost uvěřitelný charakter. Těžko se to posuzuje, když jsme neměli Díky Bohu tu čest, tuto dobu zažít. Ale přeci jen, se u některých věcí pozastavíte a říkáte si, že byste se zachovali diametrálně odlišně, než to co provádí Wil. V tom vlastně i tkví skryté poselství. Jak bychom se asi tak zachovali? Hmmm? Inu, po celou dobu jste sevřeni tísní, beznadějí, vztekem a i trochou naděje. A film Vám nasazuje brouk do hlavy, který Vám hlodá a hlodá a klade další brouky. A právě film, který mě po shlédnutí nechá ponořeného v myšlenkách, velice cením a právě o to víc, když působí tak komorně a nenápadně. ()