Blue Eye Samurai
VOD (1)
Série(2) / Epizódy(16)
Obsahy(1)
Mladá bojovnice je v Japonsku v období Edo odsouzená na okraj společnosti. Ze všeho nejvíc touží pomstít se těm, kdo za to můžou, a neváhá při tom jít přes mrtvoly. (Netflix)
Videá (2)
Recenzie (127)
Tento animovaný seriál poteší a aj prekvapí hlavne pestrou nápaditou animáciou, v tomto to je priam excelentné. Samozrejme v rámci námetu o samurajoch sa tu nevyhneme gejzírom krvi a lá Kill Bill (na ktorý tu je v jednej scénky aj odkaz) a ďalším brutálnym a nechutným scénam, ktoré v dnešnej "tvorivej" dobe dominujú ale u mňa až tak nebodujú, skôr ma to už riadne otravuje. Ináč dejovo to celkom berie, púta. /80%/ ()
Zcela bezkonkurenčně nejlepší seriálová událost roku 2023 - scénáristicky, formálně i stylisticky..... Blue Eye Samurai je totiž nekompromisně brutálním epickým příběh o pomstě se vším všudy, který nemá daleko k revenge-flickům Quentina Tarantina či anti-westernům Sergia Leoneho. Jde o jeden z mála projektů, který je svými kreativními leit-motivy a aspekty neobyčejně univerzalistický, jelikož jako málokterý audiovizuální projekt naprosto bravurně využívá schéma mýtu o cestě hrdiny/sebezpoznání/hledání identiy, vyprávějící o modrooké míšenecké samurajce která nemá co ztratit a jde přes mrtvoly za každou cenu, a neskutečně poutavě míchá fikci s historickými reáliemi feudálního Japonska 17. století, které slouží jako skvělá analogie o kolonialismu a rasismu. Divák sleduje celkem čtyři dějové linky, kde každá z nich má výbornou dynamiku, a kde určitě není nouze o akci, romantiku či humor - takže co víc si ke spokojenosti přát? Vrcholem je za mě pátá epizoda, která inovativně kloubí přítomnost s minulostí a legendou o róninovi a onrjó, a pak epizoda šestá, kterou jde jedině přirovnat k Takešiho hradu/Ninja Faktoru na tripu.... Blue Eye Samurai je zkrátka živoucím důkazem, že animované řemeslo dokáže říct víc než kdejaký hraný velkofilm - a jelikož animace je žánr který mám z celýho srdce nejradši, jsem na to neskutečně hrdý.... ()
Rozhodně je to vizuálně hezké, v jednotlivostech nápadité a celkově jaksi chytlavé, ale zároveň je to až příliš postmoderní, roztěkané a příliš mnoho věcí v ději tam nedává smysl (jakože ani v rámci manýristické stylizace toho světa).. Chtěl bych tomu bezmezně fandit, ale nějak mě to nepřesvědčilo. Především poslední díl je naivně křečovitý a bolavě přiblblý. ()
Pre mňa veľké prekvapenie, v dobrom aj zlom. Po prvých minútach som zo zvoleného prístupu k téme a uchvacujuceho vizuálu zbieral sánku z pivnice. Po piatich minútach som si povedal, že toto snáď bude pre mňa Severance tohto roku. Prvé dve epizódy má absolútne zaháčkovali. Nanešťastie som si potom všimol, že má seriál tých hodinových dielov 8. A prakticky od tretej epizódy sa tam primiešavajú dejové linky, aby tých osem epizód malo o čom byť. Reálne, kedy to bola 3-4 dielna miniséria, dal by som s kludnym svedomím plné hodnotenie. Ale vizuálne nápady vystrieda po pár epizódach rutina a tak ten fantastický vizuál je trestuhodne nevyužitý. A rovnaký prípad je to aj v príbehovej rovine. Od konca tretej epizódy už sú karty rozdané a ďalších 5 epizód už seriál ide celkom priamočiarou cestou, ktorá neurazí, ale ani nenadchne. Ale obrovská výhoda seriálu je v silných vedľajších postavách, ktoré nepôsobia rušivo a ich príbeh a previazanie s hlavným hrdinom dotvára komplexnejší svet a posúvajú ďalej aj toho hrdinu. Stále budem mať Modroočka v seriálovej topke roku. Ale mrzí ma, že desiatkovú záležitosť rozdrvili do zbytočne veľa epizód a je z toho "iba" silných 8/10. Jeden zo seriálov roku. ()
Galéria (78)
Fotka © Netflix
Zaujímavosti (2)
- Hlavní postava Mizu má charakteristické modré oči, protože je míšeného původu. Tvůrcem seriálu je Michael Green a jeho manželka Amber Noizumi, která je také míšenka s japonskými kořeny. Inspirací pro vytvoření příběhu byla jejich vlastní modrooká dcera, které společně říkají „Modrooký samuraj“. (anfi15)
- Během tréninkové montáže hraje skladba „Battle Without Honor or Humanity“ od Tomojasu Hoteie pocházející z filmu Shin jingi naki tatakai (2000). Tuto skladbu zpopularizoval mimo jiné snímek Kill Bill (2003). (Myslivir)
Súvisiace novinky
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Blíží se konec roku, a tak opět nastal čas na bilancování toho, které filmy a seriály z letošní produkce se umístily nejlépe v ČSFD žebříčku, jehož podoba není ovlivněna ničím jiným než celkovým… (viac)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (viac)
Modrooký samuraj mě osobně už zaujal z trailerů, ovšem víme jak už to s nimi bývá, když však Netflix vypustil celou první epizodu ještě před vydáním na YouTube, tak tohle byl příslib, že tady si hodně věří a černý kůň tohoto roku doběhne do cíle. Jen zřídka kdy se stane, abychom se s přítelkyní uvelebily do sedačky a daly si celý seriál na jeden zátah. První, čeho si každý všimne je vizuál, který zde je krásnou kombinací CGI postav, řekla bych že ve většinou 2D pozadí a pokud ne, tak odvedli tvůrci neskutečně skvělou práci. Arcane je stále o trošičku krásnější, dotaženější, ovšem tento samuraj příliš nezaostává a kdyby měl tvůrci stejné množství prostředků a hlavně času, věřím že by dokázali vytvořit stejně dokonalou podívanou. Přesto i druhé místo je krásné. Animace postav netrpí klasickou loutkovitostí, jak u GCI postav v seriálech bývá obvyklé, práce s kamerou je akční a nebojí se pohybu, takže i využívají jednu z předností tohoto mixu technologii, s čímž i většina Japonských studií zápolí dodnes. Hlavně právě v akčních sekvencích jde vidět hravost a jasná vize, kdy choreografie sice je filmově pojatá, tedy nereálně, ovšem krásně se na tu krvavou řezaninu dívá. Hudba, ta je zdařilá, dokresluje obraz, hlavně pokud používá své originální skladby až na pár výjimek, které vytrhávaly a to, když tam náhle pustí vyloženě modernější a známé skladby, jako třeba u tréninkové montáže nebo později vyloženě rockovější kousek. Osobně, mám podobné kombinace ráda, třeba právě proto mi utkvěl v paměti Samurai Champloo kdy samurajové bojovali za hudby HipHopu, jenže zde to vždy přijde tak nějak náhle a odnikud, jen aby to pak zmizelo a nahradily to opět tony více dobově znějící. Výsledný dojem je tak nakonec takový, jako by se v tomhle tvůrci nemohli shodnout a tak tam dali prostě oboje. Ovšem tohle je jeden z těch bodů, kde tohle každý vnímá jinak a jedná se spíše o subjektivní pocity. No a na závěr tu máme příběh, zde musím opravdu smeknout. Charaktery postav jsou skvěle vykresleny, jejich motivace i jednání dává smysl, většina není ani nijak vyloženě černobílá ale naopak jsou živoucí směs barev, které je utváří a to hlavně včele s Mizu, hlavní postavu tohoto příběhu. Na první pohled vše nasvědčuje tomu, že se jedná jen o klasický příběh o pomstě a ano, on svým způsobem o to jde, jenže motivace samotná je mnohem komplikovanější a jedná se spíš o hrdinčino útočiště, do kterého se uchyluje. Zde by ovšem byla škoda cokoliv vyzrazovat nad rámec toho, co bylo v trailerech. Příliš pozadu nezůstávají ani zbylé dvě hlavní postavy, Akemi s Taigenem, i když ti samotní zde spíše jsou představeni, pečlivě posouváni vpřed a skutečně svou cestu započnou až v další sérii. Čtveřici uzavírá ještě Ringo, který ale spíš až na pár výjimek, slouží jako klasická postava na odlehčení, jinak dospělého a vážného příběhu, nějaký ten vtípek, přesto je sympatický a nesklouzává k takovým těm otravným sidekickům ale spíše naopak, očekávám i zde jistý růst v budoucích sériích. Jak je zřejmé, seriál se mi hodně líbil, jistě není dokonalý a objektivně bych mu spíš měla dát 4* a nějakou tu čtvrthvězdičku k tomu, jenže když ta tady nejde, tak tomu klidně dám 5*, protože proč bych měla hodnotit objektivně? Radši budu hodnotit srdcem. () (menej) (viac)