Expres hrôzy

Uhání tmou rychlík mrtvých duší, pomalu z lůna noci ukrajuje, tam kde dávno již hlas nepanuje, kde dávno již jsou mu hluší. Co nejvíc děsí, to jméno nemá, výkřikům ústa němá a hrůza vklána v relikvii oltáře, tolik mrazí mě pohled zlu do tváře. Trocha poezie, bych navodil tu správnou atmosféru dojmům a jen co uvolním gumy, jenž se mi hrůzou stáhla v teplácích, rád se o ně podělím. Dobře, možná trochu nadnesené entrée pro Horror Express, nanejvýš však příznačné pro hodnotu vyprávěného příběhu. Nekonečné kilometry kolejí vedoucích takřka odnikud nikam, všudypřítomný chlad Sibiře, vlak plný lidí, jednoho tajemného, děsivého nákladu a dvou anglických gentlemanů Christophera Lee a Petera Cushinga, partie legend nejenom hororových (které se opět setkaly ve společném filmu, byť už nikoli jako vládce upírů a jeho pronásledovatel). Jak už jsem zmínil, Expres hrůzy má vcelku velmi originální, dobře napsaný příběh, chladně kaskádovitý, prostupující napříč žánry a obohacený o zásadní motiv bělavých očí, který jej tak činí nezapomenutelným. K tomu lze připočíst neopakovatelný, trnitě démonický Leeho pohled a hořkosladký hudební motiv z dílny Johna Cacavase (zvláště jeho „akustická“ vypískávaná verze je malou lahůdkou). Jen tak mimoděk, zjistil jsem jak vkusným doplňkem byla a je beranice, byť teprve po polovině filmu mi došlo, že doktorova pomocnice ji na hlavě nemá, anýbrž že je to účes. Ale to jen na odlehčenou, neboť stejně tak odlehčeně mi přišla i trošku komická figurka v podání Telly Savalase. Shrnutí? Pod rukama Eugenie Martína vzniklo osobité dílko ústící ve strhující, dech beroucí finále, mající všechno kouzlo a upřímnou děsivost hororových filmů sedmdesátých let (emfatické napětí, perfektní herecké výkony, silný námět). Artefakt z pokladnice strašidelných filmů, který by rozhodně neměl uniknout žádnému fanouškovi. [final rate: 85%] (01.11.2008)

Pochmurný příběh ze začátku 20. století, který se skoro celý odehrává v mezinárodním vlaku jedoucím z Číny do Ruska. Christopher Lee jako profesor Saxton převáží v bedně přes 2 milióny let starou fosílii, která za jízdy obživne. Pak se začnou dít podivné věci a až rituální vraždy. Svým pojetím film může připomínat The thing, ale provedení je jiné. Prostředí vlaku, který projíždí sněžnou nocí má úúúúúžasnou atmosféru, která ani na chvíli nepadne. Škoda, že Telly Savalaz, který si parádně zahrál ruského kozáka, se ve filmu ukáže až za druhou polovinou. Jeho postava přesně vystihuje ruskou mentalitu, ti lidi byli odjakživa dobytci. Horror express je tak nejen ukázkou stupňujícího napětí, sci-fi, ale i moralitou charakterů jednotlivých národností, které ve filmu mají svoje zastoupení. Ať už je to Anglie, Amerika, Čína nebo Rusko. Ještě bych zmínil jméno Alberto de Mendoza a jeho roli, nejprve pološíleného kněze vzývajícího Boha a posléze, když se dá na druhou stranu a je z něho Satanův pekelník. Jen škoda trochu ukvapeného finále, které mohlo být vypjatější, ale i tak bych Horror express zařadil mezi nejlepší sci-fi horory let sedmdesátých. (08.04.2018)

Skoro neznámá a zapomenutá perla pro snad každého milovníka stylových staromódních napínáků odehrávajících se v uzavřeném prostředí (interiéry vlaku jsou výborně využité). Expres hrůzy je dějově našlapaný béčkový sci-fi horor, jehož zápletka už dnes působí sice trochu omšele, ale minimálně ve své době musela být poměrně originální. Navíc film ani chvíli nenudí a zdobí ho báječná, lehce mysteriózní atmosféra a dva charismatičtí herečtí borci Christopher Lee a Peter Cushing. Malý žánrový poklad, který by byla škoda minout, zvlášť pokud máte hodně v oblibě např. Carpenterovu Věc nebo "vlakové" detektivky... 80 % (06.05.2019)

Cesta po Transsibiřské magistrále není žádný med i bez toho, aniž by s vámi ve vlaku cestovalo koncentrované zlo, pokud se však proti němu postaví dvojice Christopher Lee & Peter Cushing, bude to souboj lítý. V jednoduché lokaci vlaku jedoucího rozlehlou pustinou, kde vám nikdo nepomůže, se odehrává standardní hororová hra na téma „kdo jedl z mého talířku“, která je však natočena s maximální působivostí. Monstrum je dostatečně děsivé i dnes a i po dějovém zlomu s jednou důležitou likvidací se napětí nevytrácí, ale i nadále se jedná o výtečnou podívanou. Lví podíl na tom mají hlavně všichni herci, působivá je i hudba a taky rudé oči Zla sevřou divákovi hrdlo. A v závěru se pak dostane ke slovu i černý humor v podání Tellyho Savalase, který si svého vodkou napojeného důstojníka opravdu vychutnal. Nepřehlédnutelná stránka v tlusté učebnici hororu. (05.07.2006)

Už téměř 40 let od vzniku filmu, 25 let co jsem to viděl poprvé ( a tehdy mě to řádně vyděsilo) a dnes to pořád působí jako kvalitní horor ze staré školy. Stísněné prostředí jedoucího vlaku, netvor z dávných časů ( i když ne tak docela:) a mléčně zakalené oči. Navíc ta tklivá pískaná melodie mi stále zní v uších. A u hororů se nesmí většinou moc přemýšlet, člověk by z toho nic neměl:) (03.11.2011)