Obsahy(1)
Během Silvestrovského večera roku 1944 se uprostřed sněhové vánice v chatě odstřihnuté od civilizace setkávají dva muži – vdovec Petr Bernát a důstojník SS Konrad Neumann. Jediné, co oba muže spojuje, je jejich sudetský původ. Zpočátku se jejich konverzace točí okolo všedních témat, ale s blížící se půlnocí začínají řešit palčivější otázky. Odkrývá se tragická minulost a je jasné, že pro Bernáta a Neumanna bude dnešní noc osudová. (sykyntosh)
(viac)Recenzie (2)
Bolo mě to hodnotit. Na jednu stranu autor ví, o co mu jde a co chce říct, nejde na to zrovna špatně a emoce v tom taky jsou, jenže... jenže je to bez emocí, nic silnějšího to nechá a celé (forma i obsah) je to dost vykalkulované, spíš ukázka toho, co autor pobral o pravidlech kinematografie, než toho, co chce skutečně světu říct. Je to snaživé, objektivně dobré - ale subjektivně tomu chybí něco navíc a tohle mínus je více viditelné, než se může zdát. 3* ()
Z filmů, které letos písecká škola prezentovala na FAMOsféře (Alternaci do toho tahat nebudeme), byl tento rozhodně nejlepší. O tom že jsou písecká díla vizuálně krásná asi není potřeba se bavit, to už je tam takový standart a proto se ve svých recenzích zaměřím spíše na obsahovou stránku. Tady je velmi dobrý první bod obratu - zápletka, ten má velmi dobrý nápad, dobře rozdmýchává děj, ten druhý už byl ale o něco slabší a mám pocti, že konec se nepovedl vůbec. Jako ano, je tam snaha budouvat tu napínavou atmosféru, ale já myslím, že to moc nejde dohromady s tím, že celý ten děj je poměrně dost předvídatelný. A když divák od začátku tuší celou pointu, tak se dramatická situace potažmo dramatický oblouk buduje dost špatně... Od filmu, o kterém jeho autoři před projekcí prohlásili, že je inspirován Hanebnými pancharty, jsem čekal trochu napíněvější scénář ve stylu Tarantina s pro něj příznčným humorem. Bohužel mám pocit, že tento film se mu ale příblížil asi jen světelnou stylizací. Na závěr bych dodal, že to určitě není špatné dílo a z tech co jsem včera viděl, patří určitě k těm lepším, prostě jen autoři byli tááákhle blízko k tomu, aby dosáhli geniality ... ()