Kemono no ken

Gošo? Proč mi nikdo neřekl, že existují tak skvělé filmy tebou natočené? Pochybuji, že by mé hodnocení bylo zkreslené tím, že je toto první film, který jsem od Goši viděl (což si sem de facto píši pro své vlastní účely). Jedním slovem - strhující, více slovy - skvělé, podmanivé, s opravdu dokonalou kamerou, dobře napsaným scénářem s úderně zvolenými dialogy, velmi příjemnou choreografií, velmi uvěřitelnými charaktery, které naštěstí nikdo nelobotomizoval a tak jsou příjemně nejednoznačně šedé (aneb žádný klaďas na scéně, ale zároveň tak, abych každému nepřál co nejbolestivější konec, ideální kombinace). Ještě k té kameře, ta černá a bílá, ten kontrast, kompozice (nebo cože to vlastně je)... Prostě skvostné, stejně jako celý film (30.03.2013)

Sword of the Beast je kritický film o vykořisťování samurajů v klanech a vlivu zlata na pokřivení čistých principů samurajské filosofie. Na prostoru příběhu, jež by knižně vydal spíše na povídku, je zde vrstevnatě vykreslena společnost zkažená mamonem a to především očima obětí na těch nejnižších stupních společenského řádu. Scénář je propracovaný, zejména coby kritický popis hierarchického fungování v nejen klanech ale i vůbec stavu společnosti. Režijně i herecky téměř bezchybná záležitost se skvělou atmosférou, které však k dokonalosti přeci jen něco chybí. Možná větší herecké charsima, nevím. (18.01.2012)

Po všech stránkách naprosto dokonalý film. Sympatický hlavní hrdina si prochází pořádnou dávkou desiluze skomírajícího šógunátu a Hideo Gosha toto vystřízlivění mistrně zprostředkovává divákům. Populární přesah na tehdy z poválečné krize se probouzející Japonsko zde samozřejmě také nechybí. Ostatně tato paralela byla hlavním motorem jidaigeki 50. a 60. let. To co dělá ale film dokonalým je způsob jakým je hlavní hrdina konfrontován s krutou realitou a nástrahami jeho neplánovaného výletu do divočiny. Tam kde jiné snímky podobné rýpání do autorit budují na neobratném moralizovaní či ohánění se ctností Sword of the Beast hlavním postavám hází pod nohy jedno morální dilema za druhým v krásně syrové podobě bez zbytečných okolků. Díky tomu Sword of the Beast mistrovsky přirozeným způsobem vtáhne diváka do děje. Perfektně zahrané a precizně natočené bez nuceného "artu" okolo. Nádherné horské prostředí se ostatně o luxusní vzhled postará samo. Aby toho nebylo málo, tak Sword of the Beast musí dozajista být jedním z top samurajských filmů i co se týče kvality akčních scén. (21.10.2014)

O maličko slabší než předchozí Gošův počin. I tak mi ale tímto filmem dokázal, že opravdu umí a osobně jsem si ho zařadil vedle Kurosawy (myšleno v daném žánru). Začínám také rozpoznávat Gošovy typické motivy: Nedůvěru ke společenskému systému, demaskování ušlechtilých ideálů a odcházejícího samuraje. Tím vším představuje jistou obdobu amerického anti-westernu. Ovšem ve vynalézavější podobě. (Nemůžu nezmínit opět excelentní Cušimův hudební doprovod) (20.03.2008)

Surové, drsné dobové souboje (kde je jich zde v poměru k příběhu přesně tak akorát - tzn. celkem hodně), hodnoty, kodexy a hierarchie klanů, která je překvapivě v tomto snímku podána srozumitelně a příběh se odhaluje přiměřeně postupně s jakýmsi klidným napětím. Srozumitelné - to možná i proto, že se zde nevyskytuje zase až tak moc jmen a hlavních postav s - pro Evropana - nepochopitelnými jmény a příjmeními. Pro fanoušky oldschool samurajských filmů naprostá povinnost se všemy svými klasickými plus - ať už jde o samurajskou čest a slávu, o které zde budete díky antihrdinovi celkem dost slušně pochybovat, ženskou lstivost a zrady, nástrahy a pasti, ale hlavně - hlavně všichni milujeme ty souboje! Rychlé, svižné, film odsýpá a vůbec - vše je tak, jak to máme všichni rádi. Ou jé! (02.04.2014)