Kedamono no ken
Samurai Gold Seekers
Sword of the Beast
Obsahy(1)
Píše se rok 1857 a v Zemi vycházejícího slunce právě nastává období dešťů. Yuuki Gennosuke, samuraj z klanu Kakegawa Enshu, zabil rádce Yamaoka Kenmotsa, pročež jeho jediná dcera touží po krvavé odplatě. A tak se Gennosuke ve snaze uniknout neúnavným pronásledovatelům vydává na cestu do své rodné provincie. Jenže Misa, dcera zavražděného, se nevzdává a společně se svým snoubencem Toriem Dauzaburem a mistrem klanu Katori Gundayou a jeho učedníky se nelítostně žene za tolik nenáviděným vrahem. (EMIA)
(viac)Videá (1)
Recenzie (14)
Po všech stránkách naprosto dokonalý film. Sympatický hlavní hrdina si prochází pořádnou dávkou desiluze skomírajícího šógunátu a Hideo Gosha toto vystřízlivění mistrně zprostředkovává divákům. Populární přesah na tehdy z poválečné krize se probouzející Japonsko zde samozřejmě také nechybí. Ostatně tato paralela byla hlavním motorem jidaigeki 50. a 60. let. To co dělá ale film dokonalým je způsob jakým je hlavní hrdina konfrontován s krutou realitou a nástrahami jeho neplánovaného výletu do divočiny. Tam kde jiné snímky podobné rýpání do autorit budují na neobratném moralizovaní či ohánění se ctností Sword of the Beast hlavním postavám hází pod nohy jedno morální dilema za druhým v krásně syrové podobě bez zbytečných okolků. Díky tomu Sword of the Beast mistrovsky přirozeným způsobem vtáhne diváka do děje. Perfektně zahrané a precizně natočené bez nuceného "artu" okolo. Nádherné horské prostředí se ostatně o luxusní vzhled postará samo. Aby toho nebylo málo, tak Sword of the Beast musí dozajista být jedním z top samurajských filmů i co se týče kvality akčních scén. ()
O maličko slabší než předchozí Gošův počin. I tak mi ale tímto filmem dokázal, že opravdu umí a osobně jsem si ho zařadil vedle Kurosawy (myšleno v daném žánru). Začínám také rozpoznávat Gošovy typické motivy: Nedůvěru ke společenskému systému, demaskování ušlechtilých ideálů a odcházejícího samuraje. Tím vším představuje jistou obdobu amerického anti-westernu. Ovšem ve vynalézavější podobě. (Nemůžu nezmínit opět excelentní Cušimův hudební doprovod) ()
Ronin (Mikijirô Hira) prchající před svými pronásledovateli do hor, samuraj (Go Kato) rýžující ve stejných horách zlato pro svůj klan, jeho manželka (Shima Iwashita), tři prachsprostí lupiči a hory, zakázané, protože všechno zlato co v nich leží, patří šogunovi. Skvělá kombinace pro film, při jehož sledování se nenudíte ani chvíli. ()
Sword of the Beast je kritický film o vykořisťování samurajů v klanech a vlivu zlata na pokřivení čistých principů samurajské filosofie. Na prostoru příběhu, jež by knižně vydal spíše na povídku, je zde vrstevnatě vykreslena společnost zkažená mamonem a to především očima obětí na těch nejnižších stupních společenského řádu. Scénář je propracovaný, zejména coby kritický popis hierarchického fungování v nejen klanech ale i vůbec stavu společnosti. Režijně i herecky téměř bezchybná záležitost se skvělou atmosférou, které však k dokonalosti přeci jen něco chybí. Možná větší herecké charsima, nevím. ()
Klasicky samurajsky film so vsetkym co k tomu patri! Na to ze ma iba 1 hodinu a 20 minut, stiha toho naozaj dost. Dej je naslapany od prveho zaberu a odmieta polavit. Sermiarske suboje su (beruc do uvahy iba starsie filmy) z tych najlepsich co som videl. Choreografia je vymakana, a nezaznamenal som ani jeden bojovy moment vyznievajuci komicky, ako sa to stane obcas napr. u Kurosawu. Kamera je vynikajuca, a niektore sceny som si musel prehravat viac krat, co ma tak dostali. Napriklad ked Jurotta v rieke prenasleduje troch nepriatelov. Tiez je velmi zaujimave, ze snad ani jedna z hlavnych postav nemoze byt charakterizovana ako kladna ci zaporna. Sword of the Beast si jednoznacne zasluzi vysoke hodnoteniem, ktore tu ma. ()
Reklama