Atarašii džóši wa do tennen

Taková fajn jednoduchá oddechovka, která sice je zasazená do pracovního prostředí, ale vynechala prakticky všechen stres s tím spojený a ponechala jen ty pohodové chvilky. Postavy jsou příjemné, zápletky jsou příjemné. Pastelové barvy v kombinaci se spořejší animací pořád působí dost dobře. Jenom by to chtělo konečně potvrdit hlavní ship (a ne tam dávat takhle očividné náznaky, aby z toho nakonec nic nebylo) a byla by to za mě naprostá spokojenost. 7.3/10 (02.03.2024)

Kachou No Koi, family edition. Tak přece jen se léta páně 2023, po 600+ viděných anime, ještě najde i takové, kterému budu moci s čistým svědomím napálit úplně plné hodnocení. Opravdu mě totiž nenapadá ani jedna jediná věc, kterou bych mohla vytknout. Nejen, že se jedná o kousek zobrazující každodenní radosti i strasti pracujících dospělých, kteří se chovají a vypadají jako dospělí a řeší problémy dospělých dospělým způsobem (samozřejmě po japonsku), ale přitom každá epizoda ještě působí jako nádherné pohlazení na duši, až se mi často až draly slzy do očí (ano, mně, tomu člověku, který má cit kusu kamene). Chcete-li další superlativy, je to vtipné, roztomilé, kouzelné, léčivé a naprosto ideální dílko pro zlepšení dne a i přes pomalejší tempo vyprávění tam nebyl jediný moment, který by mě nudil. Všechny postavy jsou sympatické, dabéři super (Sugita vždycky válí), animace příjemná, dokonce i PTSD hlavního hrdiny je realistické a na rozdíl od ostatních anime ani nikdy nedojde do bodu, kdy by působilo otravně nebo rvaně na sílu. Jasně, úplně každého diváka to asi nenadchne stejně, ale já za sebe nemůžu jinak než dát 10/10 (26.12.2023)

Disclaimer, dôležitá informácia odo mňa je taká, že ja nie som cieľová skupina tohto anime. Muži sa tu vôbec nechovajú ako muži, lebo muži riešia veci absolútne inak a hlavne sa medzi sebou podporujú iným spôsobom a inak komunikujú. Takže ak toto hodnotím, tak to hodnotím ako príjemnú rozprávku, kde všetko v tom najlepšom slova zmysle, kde všetko dopadne najlepšie ako sa dá a kde kvetinky kvitnú priamo v srdciach skoro všetkých hlavných predstaviteľov tohto diela. Toto anime patrí medzi Iyashikei ako napríklad veľmi známe Mushishi, alebo Usagi Drop či napríklad Barakamon proste medzi anime, ktoré majú navodiť dobrú náladu a sú niečo ako liečivé (healing) a ja to teda hodnotím presne takto, aj keď toto dielo zámerne balansuje v tých jednotlivých mužských vzťahoch a občas to už vyzerá ako niečo viac ako kamarátsky či pracovný vzťah, ale je to perfektne na hrane. Čo ma prekvapuje nevadilo mi až tak prílišné opakovanie jednotlivých situácii a vlastne až trestuhodné opakovanie tých istých vtipov dokola a Atarashii Joushi wa Do Tennen sa vlastne snažilo toto vyvážiť častou zmenou prostredia, čo je zvláštne, lebo toto anime je z pracovného prostredia a napriek tomu sme vlastne v kanceláriách minimálny čas. Najzaujímavejšie je aj to, že sa tu toho moc vlastne nedeje, ale aj tak ma to bavilo pozerať, aj viac dielov za sebou. Vadili mi len tak dve, alebo tri situácie a povedal som si, že to mi vlastne vadí častokrát aj u diel, ktoré považujem za najlepšie. Paradoxne je pre mňa v tomto prípade najlepšia postava mačky Hakutou a to preto, lebo zdá sa, že mačka je vtipnejšia ako väčšina hlavných postáv a tak isto je komplexnejšia ako Mitsuo a Kentarou. "Jednoduchšia" postava je Yuusei, ale podľa mňa je za ňou niečo viac a je dobre vymyslená tak isto ako  Aigo. (18.01.2024)