Jak Golem na svět přišel

Wegenerov Golem, realizovaný nedlho po Kabinete doktora Caligariho, je klasickou snímkou nemeckého filmového expresionizmu. Prvé Wegenerovo spracovanie tejto starej židovskej legendy sa datuje rokom 1915, druhé, štylizované ako komédia (Golem a tanečnica, 1917), je o dva roky mladšie. Do dejín kinematografie sa ale zapísala až (táto) tretia verzia, nazvaná Golem, ako prišiel na svet (1920). Hoci je Golem postavený na tradičnom židovskom rozprávaní, s aktuálnym judaizmom nemá mnoho spoločného; filmoví rabíni pripomínajúci čarodejných hviezdopravcov (na hlavách nosia skalpy, nie jarmulky), ktorí majú za cieľ privolávať zázraky na hlavu kráľa. Sám rabi Löwy vyzerá ako šialený vedec nie nepodobný doktorovi Caligarimu (Werner Krauss) alebo Rotwangovi (Rudolf Klein-Rogge) z Langovho snímku Metropolis (1927). Pre filmový expresionizmus sú typické výrazne štylizované kulisy: v Golemovi sú interiéry aj exteriéry židovského ghetta pokrútených a hrubých tvarov, navodzujúcich predstavu lona, zatiaľ čo svet nežidovského dvora je plný hýrenia a rozprávkovej atmosféry. V tridsiatom prvom roku Golem výrazne inšpiroval Whaleovho Frankensteina (1931); ten za svoju podobu vďačí viac Wegenerovi ako Mary Shelleyovej. 65% (15.02.2010)

Je tu zobrazená arogancia aj pokora.Sú tu veľmi strašidelné exteriéry,ukážkové dobové kostýmy a celková výprava filmu je okázalá.Herci boli na tu dobu solídny a tento krát to do grotesky zasahovalo len minimálne.Ale problém vidím v tom,že film mal rozťahaný dej a skrátiť ho aj o 20 minút by určite pomohlo.Maska golema môžem povedať len toľko,že bola zaujímavá.Ale nazvať tento film horom tak to by som bol v tom veľmi opatrný.Nieje tu toľko atmosféry ako v Upíru Nosferatu ale aj tak som spokojný. (14.02.2015)

Vůbec nejde o špatné dílo, doplácí ale na šíleně pomalý rozjezd - Golem na svět přijde někdy okolo 40. minuty filmu, což mu dost ubírá na působivosti, protože když je obtloustlý génius Wegener na place, je to (minimálně pro fandy) pošušňání. K slabinám patří herecké výkony postav, kromě výjimek byly žalostné; už vůbec nemluvím o Mirjam, která vypadá jak nejlacinější štětka a taky se tak chová, takže když ji pak Golem neurvale za copy vláčí po zemi, ani jsem se o ni nestrachoval nebo s ní nesoucítil. Ale kromě toho převažují samé klady - nádherná vizuální stránka kulis, úžasný Wegener, démoničtí rabíni a skvělý soundtrack v restaurované verzi. Vůbec zobrazení židů je tu zajímavé (a nejde o klobouky místo jarmulek, jak se někteří místní chytrolíni pozastavují, mohli byste vědět, že židi ve středověku u nás měli nařízeno chodit se zvláštními špičatými klobouky) - ghetto je přeplněné, stísněné, i Golem v něm řádí - zatímco mimo jeho hradby panuje až bukolická idyla, které podléhá i naše monstrum a polidšťuje se. Rabín Löw ovšem bez skrupulí vyvolává démony a čaruje - když hoří, čaruje; když se něco děje, čaruje. Člověk se až ptá, k čemu potřeboval Golema. Této němé perle odpovídají tři hvězdy, přesto dám čtyři - jednak za nádherně bezcitnou Florianovu smrt, jednak za setkání Golema s holčičkou. Ať mi totiž nikdo neříká, že Golem a Frankensteinovo monstrum nejsou příbuzní! (12.10.2012)

Vyčištěná verze dává díky růz. barevným scénám (já dávám přednost šeříkové, použité hl. na exteriéry) zcela nový rozměr. Hl. ta výrazná zelená. Der Golem se opravdu povedl (ale musíte si na něj počkati) a byl působivý, byť mi ze zač. trochu zvedalo koutky úst, ten jeho hrozivý, vytřeštěný pohled.;-) Ten náš je sice jako tank, ale i přes kultovní design, prostě není vůbec podle Židovské tradice. Tento ano. Stran pointy či závěru, kde holčička (ta už bude jistě mrtvá) vyřeší svou dětskou nevinnou zvědavostí, problém s panem der Golemem, tak za to bych dal i tu 4.hvězdici, ale díky šílené hudbě (občas připomínající Klezmer, což není výtka) kdy přesně v těch nejnevhodnějších scénách (holt to není Nosferatu) začnou pískati housle tak vysoko, že to byl slušný nápor na bubínek (o kovadlince a spol. nemluvě) prozatím...nemohu. A ne, neměl bych nic proti větší míry demolice a destrukce, páč jsem si jist, že i tak by se z toho nestal typický US akční film. I přes mé relativně nízké hodnocení doporučuji všem, co občas sbírají němé filmy. Tento je i přes mé výtky působivý II. a stojí za min. 1 shlédnutí, když už pro nic jiného, tak qulli doplnění vzdělání. (11.07.2022)

Třetí zpracování pražské legendy o Golemovi v podání Paula Wegenera a pohříchu jediné dochované. Film zaujme hlavně prvotřídní produkcí a okázalou, efektní středověkou výpravou. Snímek je k dispozici v krásně restaurované podobě a je opatřen přiléhavou hudbou, jež mystické pověsti přidává na jejím pochmourném rázu. (30.10.2022)