V/H/S/85

Po roce, je tu další VHSka a oproti té minulé, je to teda značně lepší a to díky zkušenějším režisérům. Líbil se mi hned ten úvod u jezera, na který naváže čtvrtý příběh. Ta atmosféra na člunu, byla příjemně děsivá a nechyběl ani bizarní závěr.  Ve druhém přijde zemětřesení a hledání východu z budovy. Trošku chaotické a finále, které mě nijak neoslovilo. Třetí povídka o virtuální realitě, byla ze všech nejnudnější, ono víceméně všechny ty příběhy mají docela pomalejší rozjezd a to mě maličko sralo. V závěru ale přišla třešnička s názvem Dreamkill (Scott Derrickson) a to byla vyloženě krvavá, brutální lahůdka. Detektiv dostane kazetu s vraždou, ještě před tím, než se stane. To bylo fakt výborný.  No a ten monster Horor, co běží cik cak mezi jednotlivými příběhy, nebyl špatný, jen díky povedenému závěru. Rozhodně lepší než 99, ale stále to u mě vede vynikající 94. Každopádně, vidět každý rok novou kazetu zrovna dvakrát asi nepotřebuju. (19.11.2023)

Tak třeba osmdesátkový účesy nebo módu upřímně nesnáším, ale některý retro věci mám zase rád - třeba retromuzea, retro hudbu a často i retro filmy. Takže nostalgický návrat do VHSkových 80's by mě potenciálně býval mohl bavit. Jo, příběhy ušly, některý byl víc horrorový, některý spíš groteskní, nebo sociálně kritický (audiovizuálně zdařilá divadelní performance), ale bohužel všechny měly společnou jednu zásadní neblahou vlastnost: byly natáčeny schválně co nejvymrvenějším a nejzhovadilejším způsobem, aby nejenom vizuálně vypadaly jako hnusná a téměř nekoukatelná x-tá kopie na ojeté, zasyflenými prackami ochmatané videokazetě, ale aby je ještě navíc točili naprostí kameramanští degeni, ještě horší degeni, než jací obvykle FFka točívají. Tenhle styl že vážně někoho baví a líbí se mu? Pak je to dost možná moderní civilizací stvořený mutant nové generace, generace X. Já jsem tedy ovšem retro konzerva a potrpím si na klasickou "starosvětskou" filmařinu a klidnou, nejlépe statickou kameru. (11.10.2023)

Po předchozím díly 99, sem k 85 přistupoval trochu skepticky, ale je pro mně překvapením, jak se to tady celé povedlo. Hororové to sice moc neni, až na hlavní příběh který se odehrává v laboratoři, ale je to kreativní, brutální a vlastně každý příběh je v něčem originální. Jako jasně, nejsilnější je snová detektivka od Scott Derrickson, která je tedy i dost akční a s brutalitou, sem tam Scott rozšoupnul. Ale ty další podvídky, se nemají za co stydět, takové Jezero a Oslava, který sou krásně propojený a každá má skvělé vyustění. Zprávy a Virtuální realita, zase vsázejí na klasické téma a byť sou tu asi nejslabší, tak přesto sou na tom podstatně lépe, než třeba takový loňský Ozzy's Dungeon, což je prostě debilita. Taky se mi líbilo, jak to bylo celé vystilizované, to zrnění, to že je obraz ve 4:3, praskání, přeskakování obrazu a další věci, co k vhskám patřilo. A hodnocení povídek ? Snění-5*, Jezero-5*, Oslava-5*, Laboratoř-5*, Zprávy-4* a Virtuální realita-4*. Spokojenější s 85 rokem víc být nemohu. (01.11.2023)

Musím uznať, že Scott Derrickson vo svojom poslednom detektívnom a brutálnom príbehu urobil fakt dobrú robotu, jeho pasáž pokladám za najlepšiu. Potom ma z tejto antológie zaujala ešte druhá poviedka o peknom démonovi v podzemných tuneloch. Bruckner a jeho sci-fi záležitosť, ktorá rámcuje celý film, bola výborná až v samotnom závere. To ostatné už žiaľ za veľa nestálo a tretí príbeh o jednej krave, ktorá sa tam snaží vyvolať akéhosi technologického démona, bola dokonca sračka na entú, našťastie to trvalo relatívne krátko. Zvyšný segment, ktorý je vlastne zložený z dvoch častí, síce vyzerá spočiatku nádejne, spomenul som si na skvelý "Downrange", akurát sa to potom zmení na totálny nezmysel. Posledné tri filmy z tejto hororovej série sú podľa mňa na rovnakej, priemernej úrovni (najlepšie proste boli V/H/S 1 a 2). (07.10.2023)

Na VHS sérii koukám už jen z nemilé povinnost, kdyby se náhodou naskytlo něco zajímavého a většinou to směřuji na období Halloweenu, aby mě tolik nebolelo, když to bude trash. No trash to byl a celkem bolavej. Líbil se mi v podstatě jen začátek a ta poslední povídka Scotta Derricskona, který vypracoval tu prvotní atmosféru v baráku do velmi intenzivní podoby, jak u něj bývá zvykem a bylo mi celkem nepříjemně. Jinak je to ale klasická smršť až příliš schválně nekvalitních prolínajících se obrazů, na které už v dnešní době odmítám koukat s nějakým zaujetím. Vesměs je to pořád to samé dokola a spíš mi to příjde jako soutěž o to, kdo vymyslí debilnější scénář. Ještě to bývá vždycky pekelně dlouhý a vůbec si to neužívám. Asi bych už měla s tímhle nešvarem přestat. (26.02.2024)