Dym

Povídkový film, který se podle mě příliš nepovedl. Z počátku to sice vypadá jako solidně se „rozehraná“ záležitost, ale postupně, jak film běží jsme si připadal čím dál více znuděný celým dějem. Malý obchůdek s tabákovými produkty sice všechny aktéry do jisté míry spojuje, ale toto spojení rozhodně nefunguje „do hloubky“. Nedokázal jsme se k nim přiblížit a stejně tak m celý děj přišel příliš roztahaný s velkým množstvím „vedlejších uliček“, které jsou naneštěstí pro film nedořešeny, jen tak vyplynou z děje a zase do něj zapadnou. Bohužel nemůžu být spokojen. (07.09.2007)

Projekt 100 takmer pred 10rokmi priniesol k nam tento pokludny indie film, ktory sa svojou sikonvou lahkou hrou tak velmi odlisoval od bezneho kostrebateho nezavisleho americkeho filmu. Zeby to bolo kvoli Wayne Wangovi, akasi predzvest dnesnej invazie azijskych romantickych komedii? Alebo skor, ako ukazuje neskorsia, nie tak podarena tvorba Wayne Wanga, kvoli vynikajucemu scenaru Paul Austera, vtedy este malonameho, dnes jedneho z najdolezitejsich americkych spisovatelov? (09.06.2005)

Pár střípků ze života různých lidí, které poslepuje vzájemný osud a obchod s tabákem. Nic světoborného, ale tak syrově přitažlivého, že to zkrátka člověka nenudí navzdory tomu, že děj příliš nepádí. Myslím, že takový film je třeba jednou za čas vidět. Výteční herci v rolích, které jim pasovaly a výsledek je přímo elektrizující. Když pak vidíte závěrečné scény a titulky, říkáte si, že to bylo vlastně fajn. Že vám to snad i něco dalo. 90% (09.05.2017)

Nádherný lidský film plný barvitých a živých charakterů. Smoke je elegantní spletenec osobitých příběhů, který beze spěchu, s cigárkem nebo doutníčkem v ruce vypráví o obyčejném životě v Brooklynu. Výsledkem je něco, co bez nadsázky pohladí na duši. Harvey Keitel a William Hurt mají příjemné, uklidňující charisma, Harrold Perineau a Forest Whitaker pak přináší zase trošku jiný element. Smoke je taková divácky dostupná poetika všednosti a jeden z mých srdcových filmů... 9/10 (20.07.2014)

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená. Smoke nabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý. [80%] (12.05.2024)