Hranica

„I can't afford a fucking dream house!“ Finančně náročná slepice z líhně roztleskávaček, s kterou vás pojí manželský slib a nelegální činnost kolegů od pohraniční stráže, po které zůstávají mrtví. Tyhle mlýnské kameny by semlely kdekoho, takže je potřeba udělat něco dobrého, jen prostě proto, aby se člověk cítil dobře.. Neo-noir z mexicko-amerického pomezí, který si bez nějakého zásadnějšího vzrušení plyne až do konce, který mě, přiznávám se, vzhledem k dosavadnímu průběhu překvapil. A když už nic, kde jinde uvidíte rozněžnělého Jacka Nicholsona, jak si veze na sedadle spolujezdce mimino v koši na prádlo.. (14.01.2021)

Charlie je normální chlap, trochu nesmělý a spíš zamlklý, který na imigračním oddělení dělá, co musí. Ostatně ani neví, co by měl dělat jiného. Peněz moc nevydělá a doma mu sedí manipulující žena, znuděná, povrchní a lačná „skutečného“ života, jehož si na předměstí L. A. moc neužije. Když se spolu přestěhují do El Pasa, Charlie vidí „své“ imigranty takříkajíc přímo u zdroje a může nahlížet na jejich nuzné živobytí zblízka. Vidí, ostatně věděl to vždycky, že jsou to obyčejní lidé s mnoha problémy a nelehkým údělem. Charlie je skromný a rozumný člověk, ale snaha uspokojit nešťastnou a rozhazovačnou ženu jej přiměje přistoupit na zdánlivě neškodnou levárnu, která nikoho nic nestojí a přitom může leckomu (včetně Charlieho) prospět. Potom se ukáže, že všechno je sice relativní, ale když čertovi podáš prst, začne chtít celou ruku. Charlie má rád svůj (vnitřní) klid a když dojde k hranici, za kterou už nemůže v rámci jeho zachování jít, vzepře se a začne dělat, co musí.       Hranice patří k snímkům, jež dovedou velmi neokázalou formou navodit atmosféru, která na diváka dýchá. V tomto případě dýchá vedrem a prachem texaské pouště, dusnem a prázdnem krajiny i mezilidských vztahů. Věci často nejsou takové, jaké se zdají být (což mimo jiné naznačuje i volba herců, když Keitel hraje zápornou postavu a Nicholson kladnou). Příběh není komplikovaný, to ale v tomto případě není na škodu, protože to co poskytuje i tak stačí k přemýšlení. Hranice nenabízí velkolepou podívanou, ani strhující napětí - jako drama osamělého strážce zákona však do značné míry plní všechno, co slibuje. 75 %. (09.07.2010)

Málo známa snímka. Texas VS. Mexiko, mexickí ilegálni utečenci a proti nim strážcovia hraníc, ale tiež kšefty s ľuďmi, podplácanie, korupcia, drogy atď. V podstate dnes sa deje to isté, ale čím ďalej viac ľudí uteká nielen z Mexika. Dnes už vraj filmová klasika a kultová žánrovka s Jackom Nicholsonom a Harveym Keitelom. Drsný, chlapácky príbeh z pohraničia v krajine, kde nič nie je nemožné. Príbeh z doby keď svet bol ešte celkom v poriadku. Každý neger nemal svojho hovorcu, ženské sa aj venovali výchove detí a buzny sa pohybovali v šere. Príbeh z doby, kedy divák žasol a nechal sa rád ohromiť dobrou filmárčinou, kde CGI efekty boli v plienkach a väčšina trikov sa musela oddrieť. Určite nie solídny film, kedy tempo podstatne kolíše a nemá čo ponúknuť. Keď sa povedia mená Jack Nicholson a Harvey Keitel a navyše v jednom filme, tak by to mala byť náramná prehliadka. Bohužiaľ u tohto kúsku sa tak nestalo, aspoň pre mňa nie. Príde mi to ako podpriemerný film, aj keď tie fúziky sa Nicholsonovi sakramentsky hodili. (18.09.2019)

Ten krásný plakát navnazuje na drsného Jacka Nicholsona v drsném filmu, ale nakonec jde spíš o snímek s lidskými hodnotami, kde se zachraňují děti a lidi se vyrovnávají se špínou okolo. Tempo pomalejší, žádný velký adrenalin nebo akce, ale kouká se na to příjemně, hlavní kombo herců standardně dobré, hlavně kvůli nim stojí za vidění. Harvey Keitel nezklamal a opět (viz Blue Collar) tu má scénu bez trička, kde jasně dokazuje, že na přelomu 70. a 80. let byl v posilovně naloženej od rána do večera. (23.04.2008)

Charlie Smith (Nicholson) se stěhuje s manželkou k mexickým hranicím v Texasu, aby si ženuška mohla zařídit dvojdomek snů a on se přidává k místním pohraničářům. Jeho nový parťák Cat (Keitel) tak trošku vydělává bokem a Charlie si musí ujasnit, kde jsou mimo hranic mexických taky hranice lidskosti. Mňo. Tak by to nějak bylo. Režisér Tony Richardson (držitel Oscara, který zemřel na AIDS za necelých deset let po tomhle filmu) má své světlé i ty trošku nezvládnuté chvilky. Čekal jsem něco vy stylu Země Policajtů s pořádnou přestřelkou na konci. Bohužel právě střílení je Richardsonova slabá stránka a některé hlavní akce jsou krátké a působí vtipně. Situace utečenců a nahlédnutí do života amerických pohraničářů i se vší korupcí je zajímavá, a když k tomu připočteme správňáka Jacka balancujícího na hraně spravedlnosti, vychází to suma sumárum na 80% :-) (22.04.2008)