Třaslavec

Kouzlo na svou dobu originálního interaktivního prvku v rámci kino projekce sice nemůže zafungovat stejným dílem, pokud si pustíte film doma sami na televizní obrazovce, ale jako velmi pěkné spestření formální stránky brakového horroru ho beru určite i z dnešního pohledu. O ději jsem si předem nic nečetl, byl jsem překvapen, jakým poměrně brakovým směrem se původní slibná zápletka se sci-fi prvkem postupně ubrala, a ještě více tím, že jsem se navzdory roku vzniku u něčeho podobného prakticky vůbec nesmál. Tak silně na mě zapůsobil výkon charismatického Vincenta Price s pečlivě vyjádřenými emocemi obličejem a tak pohltivá tajemná atmosféra zde vládne, že i ten brak se zde dočkal seriózní umělecké úrovně a dokázal mi nabídnout nečekaně hutný zážitek. A když se zmíněná forma s průvodním slovem konferenciéra náhle protne s obsahem, když se děj chvíli přemístí přímo do kina během promítání, s cílem ojedinělého experimentu dává Třaslavec i pro dnešního diváka znát, že ho není potřeba brát smrtelně vážně. Je to prostě dobová filmová zábava, dobře promyšlena, kvalitně natočena, a já se skutečně dobře bavil. Strašidelných i zábavných překvapení je zde víc a nerad bych je všechny vyzradil. Pokud se rozhodnete podívat na pár starších černobílých horrorů, Třaslavec může být pro vás pěkný tip na jeden formálně neotřelý kousek. [80%] (24.08.2021)

Zase připomínka, jak ultimátní hororový král byl ve své době Vincent Price. Tady navíc funguje jak komediální napětí, tak hrstka vedlejších postav, elegantní přestřelky s manželkou Isabel i ta škvoří červí příšerka. Navíc jsem měl štěstí účastnit se repeté třaslavčí interaktivní projekce v Aeru a sdílet TINGLER s plným sálem lidí. Jen mě motivuje dohnat si časem řadu dalších starých strašidelných klasik - kéž by jich šlo víc vidět takhle hezky v kině. (05.02.2018)

Propagace strachu podle Williama Castlea aneb křičte, aby jste přežli! Ukázkové béčko se skvělým Vincentem Pricem, který udiví svými velmi potrhlími teoriemi a "k smrti vystraší" jejich důkazem - Tinglerem, trochu nemotornou housenkou, která má ráda váš strach, ale nenávidí váš jekot. Nejsilnější scéna filmu je ale ta barevná, kde z vany plné krve je vystrčena ruka. Byl by jistě velký zážitek vidět tohle v kině. S bzučákem pod sedadlem by se člověk i bát mohl. PS. Tři měsíce po zhlédnutí jsem měl sen o tomhle filmu. Zajímavé jak dokáže zapůsobit. (04.05.2011)

Vincent Price jako v každém svém filmu neskutečně a kouzelně přehrává. Bylo tam pár opravdu dobrých momentů, pokus o vyděšení k smrti, smích Ollieho. Červík byl poněkud gumový, ale to by až tak nevadilo. Po traileru jsem čekal, že by se konečně mohl objevit druhý film z padesátek, po Invazi lupičů těl, u kterého bych měl strach. Tu roztomilou dobovou atmosféru to mělo, ale nebál bych se u toho snad ani kdybych na tom byl v kině v té době. Nutno vyzvednout, řekl bych, první částečně obarvenou filmovou scénu. 60% (13.10.2011)

Po intru Williama Castlea a ječících hlavách jsem se opravdu bál - toho, co bude film za blbinu. Následoval pomalý rozjezd s ulítlým tématem, tak tingler, říkám si, a sakra. Ale pak to dostalo neuvěřitelné grády. Vincent Price tradičně skvělý, potvora nechutná, vana plná krve kolorovaná proti černobílému pozadí a strašení němé ženy nemělo nejmenší chybu (včera jsem si opět pouštěl Skeleton Farm Halloween Horrorshow, tak jsem hned byl chytřejší, kde se některé záběry v těch sestřizích vzaly). Litovat můžu jen toho, že jsem v kině nebyl v onom roce 1959, abych si užil Castleovo "zážitkové kino", ani nedávno na Otrlém divákovi, kde zřejmě prováděli něco podobného. Závěrečné interakce publika v kině na plátně s předpokládaným publikem v reálu neměly chybičku, bavilo mě se na to jenom dívat si, jaké to mohlo být, tohle vše zažít - a pak byl najednou konec a já jen litoval, že tvůrci nenechali Vincenta pseudovědecky běsnit o něco déle. (19.07.2014)