Maxipes Fík

"Ten pes hraje dámu?" "Mizerně, že jo." Kdyby se dělal průzkum oblíbenosti psích ras, české děti by byly zvláštní výjimka - vítězil by bernardýn. Katedry plné sociologů a psychologů by si lámaly hlavy. Až by snad i oni přišli na to, že náš kapitán není pes, ale Maxipes! Vynikající večerníčky z dílny kvinteta virtuosů: Čechura - text, Šalamoun - obraz (ono by se to snad dětem ani nemělo líbit, je to přece ujetý a poťouchlý..., ale přesto to funguje ba umocňuje), Dvořák - vypravěč (podívejte se na koment PetrPan2 - scénka s dopraváky je prostě boží a s tím hlasem..., nemá chybu, "chachá, to by mohl říct každý!":-), Skoumal - hudba, Bedřich režie. Ty příběhy jsou správně střelený, rošťácký, fantazírující a znevažující svět dospělých přesně v té míře mírné taškařice v mezích zákona, jak to mají děti rádi. (A nejen ony!) Přesně takhle jak nás ukazuje Maxipes Fík, bysme se měli brát a chovat. Teď mě omluvte, musím nazout péra a skočit si pro pivo. HAF! (13.04.2010)

Nejraději mám ten skeč s dopravními policisty... "Pane řidiči, proč jste nezastavil na naše znamení" "Já prosím neumým." "No, to přece nemůžete, dejte mi řidičský průkaz" "Nemám" "No, tak to si poplatíte. Máte peníze?" "Nemám" "A máte aspoň něco" "Prosim, blechy." "No, tak on ještě vtipkuje. Tak to vás přijde draho, pane řidiči." "Ale já nejsem řidič. Já jsem pes" "Chachá, do by moh říct každý" (29.05.2007)

Stejně jako bych si nedokázal představit Křemílka a Vochomůrku bez Jiřiny Bohdalové, tak si nedokážu odmyslit pana Dvořáka u příběhů Áji a Maxipsa Fíka. Také jsem rád poslouchával na kazetách dobrodružství tohoto obrovského, ale dobráckého psa, možná ještě raději než Křemílka a Vochomůrku. Opět ve svém žánru patří k nejlepším. (29.03.2008)

Maxipes Fík předvedl to, co mám na večerníčcích rád. Ukázal nám pohádku jako grotesku. Dělalo to později A je to..., Bob a Bobek a trochu i Mach a Šebestová. Maxipes Fík však byl v tomto průkopnickým večerníčkem, který tu byl.  Václav Bedřich byl zárukou toho, že ten večerníček dosáhne komičnosti, kterou si to zasluhuje. Pobaví se tak nejen dítě, ale dospělý. Dívám se na to odstupem a vidím tam věci a narážky, které jsem před tím ještě neviděl. A je to dobře... (03.04.2024)

Asi jsem divná, ale jako malou mě to nebavilo,, takže jsem si na to nevytvořila takový ten správný návyk a teď, když jsem to shledla a můj chlap má z dětství i kazetky s mluveným slovem mě to nějak moc nezaujalo. Navíc mi tam hodně vadily nesmysly typu: Fík se podíval na dveře obchodu, kde byl přešrtnutý pes, tak dal ceduli pryč a nakreslil tam místo toho přeškrtnutého policajta. A když policajti přišli řekli si "Co to? My tam nemůžeme!" nebo vlastně úplně celý příběh Fíka, pružiny na nohou, koňské závody, prostě všechno. Tím, že jsem na tom nevyrůstala, nedokážu se na to dívat očima dítěte a očima dospělého mě Fík velmi irituje. (15.10.2012)