Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Vlasta JanečkováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Ondřej Havelka, Jana Březinová, Vladimír Ráž, Veronika Freimanová, Dáda Patrasová, Jiří Zahajský, Eva Svobodová, Ladislav Trojan, Libuše Havelková (viac)Obsahy(1)
Pohádky Boženy Němcové si dávno získaly srdce čtenářů všech generací. Jejich televizní adaptace jsou stálicemi na televizním nebi. Jednou z nich je i pohádka "Čertův švagr". Zlá a vypočítavá macecha v ní vyžene nevlastního syna z domu. Petr se marně snaží najít práci, všude ho ale posílají k čertu. A tak jde sloužit do pekla. Jak uvidíte, nic lepšího nemohl udělat. (Česká televize)
(viac)Recenzie (87)
Jedním z míst, kde se dá návratem do raného času dětství právě potěšit, je úžasný svět pohádek, který má být nepodbízivý, ale kouzelný a přitažlivý. Jinými slovy, pohádka pro děti musí být tak dobrá, aby se líbila i nám dospělým. Této pohádce nelze upřít pozoruhodnost v hlavních postavách. A pokud jde o styl úpravy, tak považuji navzdory studiovým kulisám pohádku za docela zdařilou. ()
Ačkoliv mám velmi rád (především starší) výpravné pohádky, kde se kromě interiérů hraje i v přírodě, tak mám i velkou slabost pro některé tzv. Hodinové pohádky (jak se jim říkalo), pokud mají dobrou úroveň. Je v nich totiž určité obrovské a neopakovatelné kouzlo, ať už v podobě jemné hudby či nádherně uklidňující a příjemné atmosféry, kterou právě tyto Hodinové pohádky měly. A právě Čertův švagr je jedním z typických příkladů, jak i z hodně mála (rozpočtem myšleno) se dá udělat velmi hodně. Výborný námět, perfektně zpracovaný scénář a herecké výkony na vysoké úrovni. Ať už skvěle zahraná hlavní role Ondřejem Havelkou či ostatní výtečně "přihrávající" herci, které bych musel vyjmenovat a pochválit snad všechny. Své neopakovatelné kouzlo v Hodinových pohádkách také mají situace, kdy herci jdou "přírodou", kolem klidně může poletovat (umělý) sníh (jako právě v této pohádce) či pršet (z kropáčů), ale hlavně - vše je doprovázeno nádhernými kulisami a velmi jemnou hudbou třeba v podobě větru. A právě v těchto chvílích nastává neuvěřitelné ticho, klid a pohodová atmosféra, tak typická pro většinu těchto "Hodinovek". To jsou ty okamžiky, kdy spokojeností vrním jak ta kočka. Pan Herec Vladimír Ráž zde předvádí jednoho z nejpřesvědčivějších Luciferů, které jsem kdy měl možnost zahlédnout a ačkoliv nikdo z nás neví, jak by pravý "šéf" čertů měl vypadat, tak jemu bych to uvěřil, kdyby si pro mě přišel :-) . Konkurovat by mu mohl snad jedině stejně skvostný Belzebub Karel Heřmánek (taktéž role Lucifera v pohádce S čerty nejsou žerty). Ve srovnání s dnešními neporovnatelně nákladnějšími pohádkami, a přitom většinou nevalné kvality, si tato těch 5 hvězdiček rozhodně zaslouží. ()
Pamatuji si ty časy, kdy jsme coby děti měli na jedné vhs kazetě Čertova švagra a hned poté následovala pohádka S čerty nejsou žerty. Dosti často jsme si pustili obě. Na to, že se jedná o televizní počin, je tento snímek povedený, má atmosféru, dobré kulisy a hlavně výborné herce. Vladimír Ráž jakožto lucifer je úžasný. "Chtělas přece knížete.. a to jsem já, kníže pekel, lucifer!" ()
V této televizní pohádce vyniká především skvělý výkon Vladimíra Ráže. Ten jeho hlas byl skutečně úžasný a hypnotický. Výkony většiny ostatních herců nakonec zůstaly dost za očekáváním. K těm nejlepším patří Jana Březinová, která si zlou macechu vyloženě užívá a Trojan, jenž má ovšem jen menší roli ministra. Je škoda, že až na tyto dva nevzala většina ostatních role příliš vážně. Právě pak se srovnáním s fantastickým Rážem jejich výkony ještě více blednou. ()
Ondřej Havelka v hlavní roli mi byl celkem nesympatický, musím ale přiznat, že pan Ráž ztvárnil Lucifera více než solidně. Pobaví také scény z hostince i záporácké duo správcové a zlé sestřičky. Zkrátka jedna z těch kvalitnějších televizních pohádek, která ale celovečernímu "Máchalovi" ze stejného roku nesahá ani po kotníky. ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Když Petr (Ondřej Havelka) vysvobodí Julinku (Veronika Freimanová) od loupežníků, tak ho Julinka prosí, aby se jí ukázal. Petrovi nečekaně uvízne kouzelná čepice s pírkem na větvi stromu, v tu chvíli je vidilený a Julinka omdlí. Petr vezme zlostně čepici a je vidět, jak mu z ní přitom spadne pírko, díky kterému je neviditelný. Čepici si nasadí a přesto zase zmizí, což by se mu ale bez pírka nemělo podařit. (Sansnom70)
Reklama