Inženýrská odysea

Jednoducho krása. Znak toho, že aj v bývalom Československu vznikalo niečo, čo sa dá nazvať Ztko a k tomu ešte aj v seriálovej podobe. Neskutočný dej o problémoch inžinierov a ich práci s fantastickým nevhodným názvom. Prekásne sterilné štúdiové interiéry, v ktorých sa odohráva socialisticko realistický príbeh. Naozaj skvost, pri ktorého úvodných titulkách sme sa so sestrou neudržali a začali sme sa pred obrazovkou klaniať! :) (05.01.2006)

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Jak už tu někdo napsal, tohle je třináctidílný produkt obdobný tomu, co dnes scénáristé za těžké peníze a halasného obdivu našlapou do 3 000 epizod a ještě jim to je málo. Největší legrace je, že jde o skutečné peripetie s Perpetisem, protože stroj opravdu existoval - a byl opravdu dobrý (nejsem natolik erudovaný, abych věděl i to, jestli Japonci tento stávek opravdu šlohli). Měl tu smůlu, že po sametové revoluci doplatil na vše socialistické a zamířil do šrotu... Lze mít výhrady k postavám, jejich přehrávání a šroubovaným dialogům, nic nového pod sluncem, tady je současná konkurence velice silná. I ta propagace má dvě strany, protože se stále dozvídáme, jak naše podniky šidí své zákazníky, nabízejí jim nekvalitní stroje a tahají se s nimi o reklamace, propadají na zahraničních akcích a nejsou schopni zvládnout výrobu stroje za tři roky, zatímco Japanese Boys to zvládnou za osm měsíců (a to nemluvím o Schlesinger Detroit). Zcela na závěr by mě zajímalo, kdo psal synopse jednotlivých dílů. Asi u toho vypil hodně borovičky, protože jsou tam totální, ale opravdu strašné nesmysly. (23.10.2018)

Těžko co hodnotit objektivně. Když seriál neuvidíte bude také dál žít bez toho, že by jste měli pocit, že o něco přicházíte. Zaměstnanost byla tehdy povinná. Všichni museli pracovat. Televizní tvůrce nevyjímaje. S politickým vedením tedy vznikl seriál nevalného odkazu, nevalného obsahu a špatné realizace. Já osobně jsem nenašel ani jednu postavu s kterou bych se sblížil a dokázal prožívat prostřednictvím jí nějaké ty osudy příběhu. (01.07.2008)

No jo, zase jeden seriál co je odpad.... Když opominu politický (v té době nutný) vliv, tak to aspoň mělo hlavu a patu.... Je zajímavé, jak skoro všichni teď tyhle seriály odsuzují a přitom ruku na srdce.. jako kluk si pamatuji, že tenkrát nezpívala, ale fandila celá rodina nějaké postavě ze seriálu ať už to byl Honza Hamr alias Lucky man nebo Jakub Cirkl a jeho synové a dcery.... Fakt je, že nic jiného tenkrát nedávali.... Taže tkalcovským inženýrům o tom, jak udělali revoluci v tkalcovské branži se svým PERPETISem a zlí a zákeřní kapitalističní vykořisťovatelé ho okopírovali a prodávali tuším jako Perpetex (byli to imperialisté z Japonska) dám za dvě. Ty hvězdičky jsou pro herce, že ty seriály nebyly na 100% jako Škola pokrokových zkušeností střihlá s Hudbou z respiria (05.10.2004)