Muž na radnici

Seriál, který se ve své době nemohl zmítat od reklamy k reklamě jako kdejaká zahradní ordinace ve studem zrůžovělé ulici, a proto vsadil na poctivou rudou. Standartní ( pro dnešního diváka přehnaně vyrovnané ) herecké výkony, které překvapivě statečně zápasí s nedramatickou osou příběhu, nabízejícího publiku i dnes dobře známou iluzi, že ono je opečováváno obětavým, skromným velikánem v radničním křesle. Už kdysi celkem unylý útvar v kýčovitě normalizačním pokusu, pro dnešek ovšem často nedostižný vzor. (15.07.2012)

Pokud jde o ideový námět seriálu (asanace staré části města), je to skvělý doklad toho, jak soudruzi tehdy přemýšleli, projektovali a jak plno měst navždy necitelně zkurvili (nejen Kladno, Beroun, ale třeba i Mladá Boleslav na konci 80. let – dnes se situace přece jen zlepšila, za dvacet let se město hodně změnilo k lepšímu – nebo Nymburk, ten na mě komunisticky unyle a šedivě působí dodnes). Pokud jde však o mezilidské vztahy, ať už na úrovni pracovní, přátelské, rodinné či milostné, troufám si tvrdit, že jejich ztvárnění je mnohem věrojatnější než valná většina toho, co je nám servírováno v posledních dvou dekádách z postkomunistické televizní produkce. (19.01.2010)

To, co bylo kdysi vysmívaným dílem, mohu dnes považovat celkem za standard a obstojný průměr všech těch seriálů, které se vždy drží nějakého tématu (stavba města, kravína, budování JZD, samoobsluhy) a zároveň nám připraví malou (ale nikterak otravnou) exkurzi do soukromí hlavních hrdinů. Diváka určitě zajímá, kam se stavba pohne, dialogy jsou, jak už je u Dietla zvykem, svěží, takže ve společnosti předsedy Bavora jde o celkem příjemně strávených 11 hodin. (01.06.2021)

Zvláštní, že většina komentářů hodnotí dobu, ve které seriál vznikl, nikoliv scénář, herecké výkony, režii... Je mi úplně fuk, v jaké době film, či seriál vznikl, zajímá mě jeho obsah a výkony umělců, kteří se na něm podíleli. Muž na radnici je zručná filmařina s plejádou dobrých herců. A navíc se domnívám, že dost věrně popisuje dobu, o níž hovoří. Zajímalo by mě, kolik z té zhruba tisícovky hodnotících seriál skutečně vidělo. A z těch, kteří ho opravdu viděli, protože jedině pak je možné něco hodnotit, kolik se vyjadřuje k faktické umělecké hodnotě, nebo k vládnoucí úloze KSČ. (29.04.2011)

Já si myslím, že seriál by si zasloužil titul škvár století českého filmu. Nemá smysl se vypisovat o překrouceném myšlení, záměrně pokřiveném pohledu na realitu a unylý, ztuplý způsob natáčení i hraní, ve kterém není naprosto nic, ale vůbec nic pravdivého, odpohlavněnými zrůdami počínaje a falešným předstíráním problémů konče. Jaroslav Dietl, trapně zbožňovaná modla komunistických seriálů, robotickým způsobem připravil scénář pro další předstírače citů a trapností, na což nebyl problém navázat a odfláknout co se dalo od kamery až po kulisy... Klasický produkt nastavované polévky pro chudé děti socialismu - všechno jen naoko, jako, protože realita se schovala za zdi kvartýrů a víkendových, načerno postavených chatiček z materiálů, nakradených z JZD a po úplatcích vyzískaných obkladačkách Erika kvality 3C. (30.10.2011)