Stará dáma a holubi

Sylvain Chomet je génius, renesanční umělec, mistr animace a člověk s nekonečně bujnou fantazií. Jeho příběhy mají značně specifický humor, melancholickou atmosféru a jen tak mimochodem jsou originální a zároveň i dokonalé v každém myslitelném ohledu. Včetně jeho úchylky pro extrémně sympatické charaktery vypasenějších zvířat. Platí to i tomto krátkometrážním předchůdci Tria z Belleville. Jedno zda zrovna sledujeme snovou horrorovou vsuvku či vychytralý plán na obstarání obživy. Chomet totiž baví v každém okamžiku. Ano, jeho styl není pro všechny, ale který opravdový umělec je milován všemi, že? (25.11.2007)

Skvělá groteska, která nezvykle demontuje pařížskou idylku (nic proti, madmoiselle, stále vás mám rád) a už vlastně za tohle si zasluhuje ocenění. Dílko ale nenabízí jen tohle, líbilo se mi také experimentování s humornými chvilkami u hororově laděných scén (kdyby podobně vypadaly argentovky, nezlobil bych se :-)). Chomet si tedy u mě napravil po nepovedeném Triu z Belleville reputaci, ovšem opět nechápu, proč musel opět karikovat zámořskou společnost stylem, jaký mi neseděl u jeho celovečerního debutu. Ale i tak stále dobrá úroveň. (31.05.2010)

Vrkůů... Dělat si srandu z američanů je tak snadné, ale nemůžu si pomoct, sem se to moc nehodí, už jen proto, že angličtina na začátku i konci je... Nehodící se, jedna z minima (ne-li jediná) věc, která mi na téhle holubovizované záležitosti vadila, ona má všechno, co Chomet dovedl k dokonalosti u svých celovečerních filmů v podobě Tria a Iluzionisty - nádhernou animaci, melancholickou atmosféru, minimum dialogů a úžasnou zvířenu, které rozjuchaná zvířádka made by Disney nesahají ani po kotníky. (28.02.2014)

Ale jo, tady mi Chomet sedl celkem hodně. Ty Američany tam sice nacpal hrozně na sílu (a to mám vtipy na účet USA rád), ale jinak mu ten bizarně-groteskní příběh funguje slušně, nehraje si na víc než může zvládnout, má podmanivou atmosféru, zajímavé nápady (a dokonce i jednu skvělou snovou scénu) i dobrou gradaci děje, bavil mě... Víc od toho není potřeba. 4* (04.09.2022)

Za těch třináct let se holubí manýry po světě nebezpečně rozšířily. Rozhodně nebude milé, až dorazí kočky... Četník se postupně stává lidským holubem ("Hej, ten Amsterdam je pěknej! - To je Paříž.") a proměna jeho osobnosti jen dotvrzuje, jak jsou podobní lidé mimo (paralela s mimózností Američanů a postupným degenerováním protagonistovy mysli). (19.09.2011)