Tichý Don I.

Mistrně zfilmovaný Šolochovův román. (Ano Šolochovův, na nařčení z plagiátorství nevěřím, spíše věřím v závist jako účel kvůli získání Nobelovi ceny) Autor nás svým dokonalým smyslem pro detail, provází nelehkým životem kozáků v jedné vesničce, mezilidskými vztahy, lidskými charaktery, nástupem bolševismu, přerodem v občanskou válku...Hlavní hrdina bývá kritizován, ale někdy je prostě rozdíl v přesvědčení ..."A proč je celý život vzhůru nohama? Kdo je tím vinen? Ta sakramentská vláda! (sovětská vláda, pozn.) Ta to má, kmotře, všechno na svědomí. Copak je vůbec možné, aby si byli všichni rovni? Srdce mi vytrhni, a přece nesouhlasím! Celý život jsem pracoval, hřbet ohýbal, v potu se koupal, a abych byl na tom stejně jako ten, který prstem nehnul, aby se dostal z nouze? To zas ne, počkám si. Dobrému hospodáři tahle vláda pouští žilou. Proto také ruce jdou dozadu od práce: nač šetřit, na koho dělat? Dnes si našetříš a zítra přijdou a poslední zrnko ti seberou"....... a realitě, občas se to v člověku dlouho pere. Ale ať už jsme tady nebo tam, smrt je všude. Ukončím slovy, v lásce a válce je dovoleno vše. Kdo by chtěl ještě kohokoliv soudit. PS: Děkuji Swonsí. :) (29.11.2019)

Můj tatínek vždycky významně poklepal na velmi tlustou knihu ve světle zeleném obalu a vážně řekl- tohle si přečti... Znáte to, když vám rodič něco radí. Asi čtyři roky jsem se tvářila, že ho nevnímám. Ale jednoho dne jsem knihu otevřela.. Takhle prostě život v Rusku šel, někdy smetl všechno co mu stálo v cestě, někdy něco málo dal. Pro čistou lásku moc místa nebylo. Buď si Šolochova přečtěte, nebo si pusťte tuhletu trilogii. Jedno vím jistě - nebudete litovat. (26.08.2014)

Atmosfera predvojnoveho Ruska pred I. svetovou vojnou bola vykreslena velmi dobre. Skoda, ze sa film tocil v pohnutych 50. rokoch, vtedy bol socialisticky realizmus oficialnou ideologiou nielen v umeni, ale aj vo filme. A ak chcel rejza Gerasimov mat uspech, musel film natocit tak, aby vyhovoval vladnucej KSSZ. A hlavne nesmel ukazat nic, co by vladnucich sudruhov poburil /rozlucte sa s dvoma hladomormi v ZSSR 1921 a 1932 - 33, realnym vykreslenim Kronstatskeho povstania, udalosti v Tambove 1930 atd atd atd/. A rozhodne sa nesmie spomenut Gulag a suostrovie Solovki, co sa tam dialo. Preto je to s odstupom casu len zrucne natocene, ale rozhodne nie nadcasove. 58 % (07.06.2016)

Sergej Gerasimov vždy túžil sfilmovať nesmrteľné epické dielo Michaila Šolochova a podarilo sa mu to až po Stalinovej smrti, keď sa trochu uvoľnila spoločenská klíma. Štvordielnu románovú epopej zhutnil do troch filmov a napriek rozsiahleho materiálu sa u podarilo vytvoriť konzistentnú podobu hodnú diváckeho záujmu. Dlho som chcel vidieť tieto snímky, lebo otvoreným spôsobom rozprávali o osudoch ľudí „z druhej strany“, to znamená o bielogvardejcoch... Dej prvého príbehu je zasadený do polí a stepí povodia rieky Don a na osudoch mladého Grigorija Melechova ( Pyotr Glebov ) spoznávame neľahký život kozákov zasiahnutých dejinnými udalosťami v predrevolučnom Rusku. Jeho horúci vzťah k Aksinji je narušený povinnosťou vziať si Natáliu... Režisér dáva do popredia práve osobné vzťahy protagonistov, ktorým spoločenské udalosti kladú veľké skúšky, a tým je príbeh oveľa ľudskejší, než na aké sme zvyknutí pri sovietskej tvorbe. (29.03.2013)

Právě jsem dočetl kompletní román a byl jsem hodně zvědav na tuto filmovou verzi. Tento první díl obsahuje první tři části románu (částí je celkem osm). Je zde vše podstatné, chybí například úplný úvod, kdy si otec Pantěleje - Prokofij -  přivede domů z války ženu Turkyni. Obyvatelé chutoru ji mají za čarodějnici. Starý Pantělej a synové Grigorij a Petro tak mají v sobě tureckou krev. Žasl jsem, že představitelka Aksiňji vypadá opravdu jako na kresbách, které jsou ve vydání, které jsem četl. Celkově se jedná o povedený snímek. (14.07.2021)