Kill Bill 2

Quentin Tarantino měl tento projekt v hlavě, už když natáčel kultovní Pulp Fiction. Když se konečně po letech pustil do realizace a Kill Bill natočil, studio usoudilo, že film je moc dlouhý a stopáž víc než 200 minut, je nepřijatelná. Tarantino se tak rozhodl film rozdělit na dvě části, protože nechtěl některé scény vystříhat a prakticky ihned po sobě je vyslal do kin. Já jsem to udělal stejně a oba snímky jsem zhlédl hezky jeden po druhém, během jednoho dne. Ono je to tak nejlepší, protože oba kousky na sebe pochopitelně navazují a vy si dáte po skončení obou částí dohromady jeden celek. Jestliže Kill Bill je pocta asijským bojovým filmům, tak Kill Bill 2 je poctou spaghetti westernům. Ale musím říct, že dvojka je ještě lepší, než první část. Všechno se nám tady hezky pospojuje a výsledek je vynikající. Také se na scéně konečně objeví David Carradine a my už neslyšíme pouze jeho hlas. Tarantinova režie je jako tradičně geniální a co musím opět zdůraznit, stejně jako u jedničky je - hudba. Pastva pro uši. Kill Bill 2 se určitě řadí k vrcholům nabité kariéry Quentina Tarantina a já už se moc těším, čím nás tenhle geniální umělec v budoucnu překvapí. Já bych chtěl ten zmiňovaný western. Stejně nám v Kill Bill a v Hanebných panchartech, dává jasně najevo, pro jaký žánr má pan režisér slabost. (11.08.2010)

Quentin Tarantino se vykašlal na všechna očekávání a přišel s úplně jinou Nevěstou, s úplně jiným příběhem, s úplně jiným Billem a s úplně jiným filmem. Filmem, který Volume 1 nejen neobhajuje, ale prostě jej nechává být kdesi v pozadí a až na pár detailů si plně vystačí sám o sobě. Tarantino udělal tak velký úkrok stranou, že to musí zarazit snad každého. Nadšené z jedničky trošku zamrzí, že vzduchem už nelétají ruce, nohy, ženské skalpy ani rudé proudy krve z rozťatých krčních tepen. Zklamané zase nadchne, že Tarantino místo chaotické akce přešel k dlouhým vypointovaným dialogům, vypočítanému timingu, absurdnímu humoru a hlavně k všudypřítomnému překvapení, jeho nejsilnější zbrani._____ Volume 2 je filmem nového Tarantina. Toho, který ví... Který ví, že vy víte, a tak na poslední chvíli udělá něco, čím nejen překvapí, ale dokonce vás přesvědčí, že nevíte nic a že byste mu neměli věřit. Fascinující na tom všem je fakt, že o několik málo minut později mu opět podlehnete a opět se divíte, hnusíte nebo smějete, jak vás ten filmový maniak zase dostal._____ Narozdíl od Volume 1, kde své velké vzory jen neuměle a samoúčelně kopíroval, zde jich velmi důmyslně využívá k budování příběhu, v němž černobílá barva není obyčejnou cenzurou a formální napodobení žánru pouze bezdůvodnou hříčkou, kterou tam chtěl mít. Mezi oběma "volume" je propastný rozdíl a není možné, aby fungovaly jako jediný film, protože kromě tváře hlavní hrdinky nemají skoro nic společného. Nevěsta se jménem dostala i emoce, city a charakter. Nečekejte akční scény a krvavé efekty, Tarantino jde pod kůži. Je jiný, trochu jako Bill. Dokáže být okouzlující, charismatický a vtipný, aby vás v tu nejneočekávanější chvíli podrazil a vystřelil vám klidně mozek z lebky. (06.06.2005)

Na predpremiere KB2 se mi libilo, ze na pokracovani utrakrvave jednicky sly i 50lete pani ci staricke babicky a prijemne bylo, kdyz se publikum nestydelo (ci nechapalo) jako obvykle a smalo se jemnym Tarantinovym narazkam ci krasne vtipnym scenam v prubehu filmu. Celkove je dvojka mene akcnejsi, vice promyslena a klasicteji pojata, nezli jeji predchudce - neni to pouha bezducha rez, tak jak se nam to zdalo. V podstate az s dvojkou dava jednicka smysl a bez jednicky by zas dvojka nebyla tak brilantni. Pred promitanim jsem nadaval na rozpuleni filmu Miramaxem, ale po skonceni zaverecnych titulku jsem byl naopak rad. Takto je Kill Bill v podstate dvema trochu odlisnymi filmy, ktere ale ale davaji smysl jen spolu. Tarantino natocil KB jako oslavu vsem jeho oblibenym filmum, reziserum a filmovy mstylum a jelikoz ma stejny vkus jako ja, byl pro me KB smesici toho nejlepsiho, co kinematografie vymyslela a pro stribrne platno vytvorila. V KB jsou zastoupeny ruzne zanry, ruzne styly a ty nejlepsi reziserske postupy. Na zadnou chybu jsem opravdu neprisel, cele to bylo od zacatku az do konce pohadkove. A ten konec panecku, zavereny souboj a odchod Billa ze sceny - po dlouhe dobe opravdu velka filmova scena, ktera muze vstoupit do dejin... (16.04.2004)

Lawrence Benderovi bylo prý líto vystříhnout byť i minutu z materiálu, který Tarantino natočil. A já mu nevěřím ani slovo. Jako zkušený obchodník si určitě dobře spočítal, že film typu Kill Bill na sebe vydělá jen když ho uvede ve dvou částech. Takhle jsme viděli "pouze" dva vysoce nadprůměrné snímky, které by spojením divoké a zábavné jedničky a zvolněné a místama až příliš upovídané dvojky daly vzniknout nejlepšímu filmu Tarantinovy tvorby. Mistr opět dokázal, že má nápadů na rozdávání, i když vizuálně je dvojka chudší než předchozí část. Opět dokázal, že umí napsat dialogy, které je radost poslouchat, nicméně některé z nich jsou zde příliš natahované a některé situace a postavy v nich zbytečné (pasák, Buddův šéf a scéna s ním). A také Quentin opět dokázal, že umí z herců za zenitem jejich kariéry vymáčknout to nejlepší, David Carradine je totiž klasa. Jenže co naplat. Mohli jsme se těšit z geniálního filmového díla, místo toho jsme sledovali dvě zdařilá torza. Díky zásahům producentů, či možná přebujelého Quentinova sebevědomí. Kdoví. (23.05.2004)

13% - Dějově prázdná bublina a infantilnost dialogů z jedničky asi záměrně zachovány... Ve dvojce jsem zaznamenal pouze delší stopáž (OMG!), a méně akce. Upřímně řečeno, dal bych dvojce odpad, protože nuda zde byla ještě dokonalejší, než v jedničce, a to je co říct. Výkon Davida Carradina však hvězdu zaslouží. Je na čase bilancovat celek: Kill Bill (vol.1+2) je především značně neoriginální jak scénáristicky, tak filmařsky. Koná se zde nepovedené kopírování zejména Leoneho westernů -místy i hudebně (z čehož mi bylo nejprve do smíchu, pak do pláče...), a asijských filmů alla "krk mu přesek, ani necek". Těžko nalézám klady, i když bych fakt rád něco našel, aby tento koment nevypadal tak nenávistně. Jeden hlavní by tu asi byl v podobě Tarantinova řemesla. Po této zkušenosti však nevím, jestli je to stále ještě klad, a jestli to není jen vítězství formy nad obsahem... Quentine, tohle jsem ti nezbaštil. (27.05.2006)