Život je zázrak

Pokud jste viděli předchozí Kusturicův film Černá kočka, bílý kocour, rychle se v Život je zázrak zorientujete. Pokud jste byli z Černé kočky nadšeni, budete i tentokrát. Kusturica opět maluje nádherné obrázky, pokud se postavy chovají značně potrhle, činí tak i zvířátka (a že jich je tu hodně) a vážné věci se berou poněkud s nadhledem a zvesela - opět v rytmu No Smoking Orchestra. (16.11.2006)

Bosenskosrbská verze Romea a Julie doplněná Kusturicovou oblíbenou hudbou, bláznivými karnevalovými scénami a fotbalem. To vše v nádherně barevných a poeticky komponovaných záběrech. Pro mě osobně je tohle nejmagičtější Kusturicův film. Zvláštní, že několik komentářů od uživatelů s vysokým počtem bodů tu remcá cosi o absurditě jugoslávské války, zatímco všichni ostatní správně píší o tom, že Život je zázrak je úplně o něčem jiném…. Film není o jugoslávské občanské válce, jen se odehrává na jejím pozadí. Kusturica tu podle mě vůbec nemluví o absurditě tohoto konfliktu (ani jedna postava proti válce nic nenamítá), naopak ho před námi uzavírá, protože ho nikdy nemůžeme pochopit. Odsuzuje pouze hyenismus válečných pašeráků a hodně nešetrně zesměšňuje zahraniční novináře, kteří jsou ve filmu úplně mimo mísu (např. když se zpravodajka ptá Srba Miloše, jestli byl připraven položit život za svobodu Bosny). (25.09.2008)

Život je zázrak od Kusturici mi přinesl spíše zklamání. Balkánská dechovka byla sice výborná, filmový styl velmi osobitý, ale kombinace spousty zvířátek a kolejí nedokončené železnice v každém druhém záběru spolu s absencí napětí mne začaly nudit i přes zběsilé tempo. Nejvíce mi to připomínalo Jakubiskovy filmy, které se mi ale líbí více. Trailer: http://www.kustu.com/w2/en:ba_lveum (07.05.2010)

Podobně jako u Arizona Dreamu jsem měl zezačátku velké problémy naladit se na stejnou vlnu, na jaké byli Kusturicovi trhlí hrdinové. Zvláště humor bych označil za velmi, velmi specifický. Občas jsem se i zasmál, avšak tahle jízda na mě byla přecejenom moc šílená a chvílemi mi nedocházelo, o co režisérovi vlastně jde. Ale stejně jako u mnou výše uvedeného Kusturicova filmu se mi znovu moc zamlouvala hudba, která pěkně dokreslovala tuto divokou krajinu obydlenou až bizardními postavičkami různé národnosti a víry. Hodnotím ani ne lepším, ani ne slabším, prostě čistým průměrem. Jadranka: „Svět je jeviště a my jsme jen herci, kteří přichází a odchází...velmi slavný člověk na „Š“.“ - Manažer: „A nebyl to Schuster?“ - Jadranka: „Kdepak.“ - Manažer: „Nevím, né.“ - Jadranka: „Shakespeare!“ - Manažer: „Nesleduju anglickou ligu.“ (pozn. Bernard Schuster, německý fotbalový trenér) (25.06.2010)

Výtečná syntéza potrhlosti a muzikální divokosti Černé kočky, obrazové symboliky Undergroundu a civilní roviny Otce na služební cestě. Ačkoli snad výše vypsané může působit trochu nesourodě, Emir Kusturica to dokázal svým jedinečným citem pro obraz a jeho atmosféru zcelit a podat skutečně mistrovským způsobem. Život je zázrak tak funguje stejně dobře jako střelená komedie, v níž se snoubí slovní humor lidí s neodolatelný vizuálním protipólem zvířat, lovestory, variující téma Romeo a Julie, i jako svědectví o jedné nesmyslné válce, pojaté s tradičním cynismem a utvářené zneklidňující symbolikou. Škoda, že se Emir opět nechává až příliš vláčet svým temperamentem a poněkud zapomíná na rozum, čímž se film až příliš rozlétává do různých stran a několikrát ztrácí tempo. Přesto se jedná o tradičně famózní autorský snímek s takřka felliniovskou pitoreskností, krutě černým humorem a nádhernou muzikou. Spíše **** 1/2. (09.03.2005)