Bournov mýtus

Inteligentní špionážní akční thriller. Chytrý, neotřele originální režisér. Výborný dynamický stroj značky Matt Damon. Desítky pečlivě vybraných lokací. Napětí, zoufalství, touha, impuls. Krása, uspokojení, zážitek, harmonie. 100%! Matt Damon je zcela přesvědčivý a v každé scéně naprosto realistický, věřím mu každý pohyb, každé slovo. Z agenta Jamese Bonda by za dvě vteřiny udělal drobení do polívky a zapil by to protřepanou nemíchanou láhví vody. Scénář napínavě poodkrývá Bournovu minulost a sám Bourne skládá střípky své mozaiky tajného agenta. Dvě perfektně mrazivé scény, špičkově syrová automobilová honička, drsný Karl Urban, nevyzpytatelný Brian Cox, neústupná Joan Allen a jedinečný Moby a jeho nesmrtelná Extreme Ways. A mimochodem, tento komentář píšu na notebooku, zatímco stojím frontu na lístek na Bourneovo ultimátum... 75 miliónů dolarů(rozpočet)/288,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (13.10.2007)

Já se tedy přidám k té zdá se méně početné skupině lidí, která nějak nechápe, v čem by Supremacy měl být lepším filmem, než jednička. Tohle je solidní akčňák, ale ve výsledku o tom stejném, co jednička, pouze mu chybí mysteriózní atmosféra a neustálé napětí, které provázelo Identity. Nastolené otázky v jedničce byly daleko zajímavější, neboť se týkaly samotné podstaty toho, co je Bourne zač. Zde to již víme a otázky se týkají pouze jedné z jeho misí. K tomu je film hůře sledovatelný kvůli módnímu rozstřesu kamery. Navíc brzké úmrtí jedné z klíčových postav z jedničky mě velmi zklamalo, neboť tím snímek pro mě o hodně přišel. Díky této postavě se mi zdála jednička dějově komplikovanější a zajímavější, dvojka je tak poměrně primitivní záležitostí, která mi připadala jako mix Toma a Jerryho a Running Mana. (18.11.2014)

// Bohužel jsem nikdy nebyl velkým fanouškem Paula Greengrasse. Zběsilé akční scény sice umí, snad jako jediný na světě v nich umí prodat jednotlivé záběry tak, aby se v nich člověk tolik neztrácel, pořád to ale nezakrývá fakt, že tenhle styl mi nikdy příliš neseděl a nebýt ještě stále silného scénáře, který obzvlášť v úvodu filmu parádně staví na tom, co jsme v prvním díle opustili, aniž by něco z toho mazal nebo popíral, už bych se fakt tolik neradoval. Přidejte skvělého Karla Urbana a zajímavé prostředí a máte pořád skvělý akční thriller, k němuž se s radostí můžete rok co rok vracet. Proč ne - The Bourne Supremacy 80%. (30.11.2015)

Nejsem nejvděčnější divák špionážních filmů. Můj divácký přístup k filmům by se dal popsat tak, že si hledám ve filmu něco realistického (ve smyslu reálného pro mě), čeho se můžu chytit, většinou to bývají emoce stojící za motivacemi postav, a od toho se potom odvíjí můj soucit pro film jako celek a případné nadšení či opovržení, žánry a styly a všechno kolem už je v podstatě podružné. A s těmi špióny se to potom má tak, že já vůbec netuším, jak reálně může vypadat život tajného agenta a co tak třeba dělá nebo cítí, a to vede ke dvěma obvyklým výsledkům: Buďto mi takové filmy připadají jako nesmyslné krávoviny, nebo jsou plné mužů, kteří politikaří o to, kdo z nich má nejvíc moci, potažmo největší penis, a tomu většinou ani nerozumím, ani mě to nebaví. A teď konečně přímo k Bournovu mýtu: Můj soucit s tímto filmem se odvíjí od scény, kdy Matt Damon sleduje Franku Potente vznášející se ve vodě. Když si dám tento obraz do souvislosti se zbytkem filmu a se vším tím pobíháním a hledáním, koho má praštit, aby to už přestalo, dává mi ten film smysl. Jeho největší síla spočívá v momentech, kdy se nesnaží vysvětlovat souvislosti a soustředí se na fyzickou existenci hlavního hrdiny. Jakmile ovšem nastoupí potřeba řádně ukončit konvenční příběh o politických pletichách, stává se z toho dílo s umenšenou hodnotou. Ale je tam díky bohu scéna rozhovoru s Oksanou, která je svým obsahem nářez jako blázen. Osobně si myslím, že tímto filmem to mělo skončit, Bourneovo ultimátum už je jenom formalistická fraška a z nějakého důvodu se právě kritikům líbí nejvíc, ach jo. (21.09.2014)

Jo kdyby všechny akční filmy (a všechny pokračování) vypadaly takhle, rozhodně bych se nezlobil. Kinetická neuhlazená akce, která přitom není přeplácaná exhibice a pro mě je pořád velmi přehledná. Bourne celý film postupuje dost logicky a s použitím poměrně primitivních (ale jak účinných) metod je pořád krok před nepřítelem. Scénář se evidentně (kromě předlohy, se kterou tuším ale nemá moc společného) dost inspiroval u klasiky žánru Tři dny kondora. (07.08.2010)