Charlie a továreň na čokoládu

již úvodní titulky nenechají nikoho na pochybách, že bude následovat něco vyjímečného! příběh o karlíkovi, který nebyl ani silnější, ani chytřejší než ostatní a přesto se od ostatních lišil. třeba tím, že bydlel v ,,krásným" domě s malebnou zahrádkou. T.B. je génius! jeho nádherné obrazy jsou k mání celý film a,, svým" pohledem nám zobrazuje všechno a všechny. TA FANTASTICKÁ ,,SKROMNÁ" TOVÁRNA ! a J.DEEP? co myslíte? to by bylo na dlouhé povídání. proto raději vezměte za ruce své děti, pohodlně se usaďte a nechte na sebe působit štěstí, chytrost, lásku ..... to vše zabalené do geniálního obalu! (20.11.2005)

Momentálně není na světě druhý takový člověk s TAKOVOU fantazií, jakou má Tim Burton. Na jeho film bych šla, i kdyby to byl dvouhodinový statický obrázek jeho rodiny. Vizuální pestrost a kouzelnost všech Burtonových filmů je zcela geniální. A když ty filmy natočí se svým alter egem, Johnnym Deppem, není již potřeba více. Sice mi u "Karlíka" maličko vadilo morální ponaučení na závěr, ale to prostě nemohlo nic změnit na tom, že jsem zase nevěděla, kam dřív s očima a Deppova kreace je zas dalším lístkem na oscarový ceremoniál. K tomu všemu jako třešnička na dortu skvělí dětští představitelé. No klobouk dolů, Time ! (03.09.2005)

Burton je stále ve formě, prostředí továrny je fantastické a postavy jsou skvělé - ani ne tak slušňák Karlík, ale zbylí čtyři výherci, a samozřejmě Willy Wonka, prvotřídní psychopat. Až na písničky Umpa-Lumpů, které mi přišly poněkud otravné (bohužel jsem viděl jen dabovanou verzi), prvotřídní film pro celou rodinu. (26.08.2005)

Burton mi definitivně potvrdil, že jako novátorský tvůrce už před lety vyhasnul, a tak se nás aspoň – se střídavými uspěchy – snaží „pouze“ bavit. Tentokrát mu to jakž takž vyšlo. Film je – i díky Deppovi – velmi ulítlý a má pár výborných jednotlivostí (veverky, některá hudební čísla, překvapivé alternace Umpa-Lumpů), takže nakonec přece jen překonává adaptaci ze 70-ých let. Jinak ovšem Burton vytvořil velmi hustou pavučinu odkazů a na osobitou výpověď nebo opravdové emoce prakticky rezignoval. Stejně jako Elfman paroduje ty nejotřepanější pop-rockové styly uplynulých dekád, tak Burton buď zůstává věrný knize nebo se kryje pohodlnými satirickými stereotypy nebo cituje ty nejotřepanější ikonické scény kinematografie, a taky vykrádá sám sebe (zejména STŘIHORUKÉHO EDWARDA). Jeho srdcové plochy (melancholie, sentiment) působí už velmi obnošeně, naštěstí ale nejsou nijak rozsáhlé (a předpokládám ani vážně myšlené), a přednost dostává „silly“ nátěr. Burton na drogách. (20.08.2005)

Skvělý film nadupaný k prasknutí skvělými nápady a tou dobře známou Burtonovskou režií. Johnny Depp si to nehorázně dává, předvádí asi 3 miliardy hereckejch výrazů a je snad ještě víc crazy, než Jim Carrey v "Řadě nešťastných příhod" a to už je co říct. Dále musím vyzdvihnout hudbu, protože ta je skvělá. Film sice nemá občas takové tempo jaké by bylo třeba, ale Umpa-Lumpové co čuměj v telce na Kubrickovu "2001 Vesmírnou Odysseu" vám to vynahradí. Jo a ještě je tam skvělá parodie na "Psycho." (07.12.2005)