Votrelec vs. Predátor

Soundtrack Harald Kloser: 1. 1904 ,2. Alien vs. Predator main theme ,3. Antarctica ,4. Bouvetoya Island ,5. Down the tunnel ,6. Hanging bodies ,7. Southern lights ,8. Predator space ship ,9. The pyramid ,10. Temple ,11. Dark world ,12. History of the world ,13. Alien fight ,14. I need this ,15. Weyland's end ,16. Alien queen ,17. Showdown 18. The end...or maybe not , (13.05.2011)

Ne že by to bylo přímo špatné... ono je to tragické. Anderson staví na hlavu veškerá pravidla hry, demoluje léta budovaný odkaz a střílí do vzduchu za vydatné pomoci výkvětu českého. Imbecilem je v jeho vidění každý: vetřelci, predátoři, lidské postavy, ale hlavně diváctvo, které bylo tak krátkozraké a za zpětné financování téhle blamáže se musí vyrovnávat s těžkou neurózou. Už jen vzpomínka na podezřelé přátelské pouto mezi vesmírným lovcem (schopného opravdových citů) a lepou amazonkou bez bázně a hany (povolné nechat se skarifikovat za polárním kruhem), které oscilovalo na hraně sexuálního sebezapření, mi na zdraví nepřidává. Jediné, co na filmu funguje v mezích obstojného, to je příjemně lezavá atmosféra a efektní monster mač, kde si jeden z predátorů zatrénoval na olympiádu v hodu kl...vetřelcem (?). Nedivte se proto, že napříště mám z jakýchkoli crossoverů (v pařátech neosvícených) obavu předem. "A vzpamatovávají se z toho až do dnes..." tak pravil moudrý Zaratushtra-Yutani. (06.04.2007)

Kurník Andersone, dobrovolně abdikuj na funkci režiséra nebo se z toho budu mít trvalý následky. Když jsem se prvně dostal k Vetřelci, byl jsem ochromený hrůzou a plíživým strachem. Když jsem prvně viděl Predátora, z tý akce jsem téměř nedýchal. A když jsem prvně viděl tu PC hru, některé útoky velkého množství vetřelců mi málem přivodili naplnění mého spodního prádla. A když jsem viděl tohle, málem jsem obšťastnil kvartýr hlasitým zívnutím. Příběh účelově zpatlanej tak, aby do něj bylo možné namontovat pokud možno co nejvíc efektních kousků. Prostředí se docela povedlo, ale po pár desítkách minut už zevšední a tu všeobecnou nudu kolem jen podtrhuje. Vetřelci tu hrají roli predátora likvidující všechno co se hýbe a Predátor tu hraje velkého zlého bitkaře co sem tam někomu z nich nakope zadek. Vzájemné souboje jsou sice ukázkou současného počítačového umění, ale leckdy se stane, že ztrácíte přehled. Lidský faktor postrádá charisma a originalitu, Lance Henriksen ač nyní nehraje androida furt mi ho připomínal. No a závěr? Ty bláho, Paule jak ty na tohle chodíš? To je jako když si přečteš scénář, pak se ti o tom zdá a když se probudíš, snažíš se ty sny co nejrychleji realizovat. Jó, sice je to efektní čůčo, ale trochu chaos. Jen co mi není jasný? Proč ta lovestory? Asi se jí ten klučina predátorskej líbil, ale pak to není daleko od parodie. Proč tedy nemůžu víc jak na 2? Nejsou v tom antipatie. Nesnažil jsem se srovnávat nesrovnatelné a přesto mi tohle přišlo jako akčák s velkým rozpočtem co se přiživuje na legendách. Atmosféra u ledu stejně jako ta svatyně obou nesmrtelných monster... (14.11.2004)

Mr. P.W.S. Anderson je zřejmě světový rekordman, když na ploše necelých 90 minut dokázal svou levnou koprodukcí zneuctít hned dvě slavné filmové série čítající pět skvělých filmů. Scénář je vyloženě odfláklý a plný nelogičností. Vetřelci dosahují dospělosti asi za pár desítek minut od nakladení vajíčka, v pyramidě jsou jich desítky, přičemž není jasné, z čeho se vylíhli, když lidí bylo uvnitř jen pár, královna útočí i na predátora, který v sobě nese vetřelčí zárodek atd. Motiv přátelského predátora-staršího kamaráda mi moc nesedl a historické pozadí o predátorech v kolébce civilizace je tak trochu "silly". Všichni herci ve vedlejších rolích tvoří jen křoví a vesmírné potvory jsou vystavovány na odiv dlouhé desítky minut, protože někteří lidé stále nechápou, že největší hrůzu vzbuzuje to, co je skryto. K tomu si ještě připočtěte úzkostlivě nebrutální záběry kvůli mírnějšímu ratingu (aby studio vydělalo víc peněz na už tak dost úsporně natočeném filmu). (19.08.2005)

Vetřelec je degradován na slintajícího hopsala, který zbytky své rafinovanosti nechal v původní tetralogii - a hlavně kvůli tomu to u mě Anderson i tentokrát prohrává. Dokud se nesympatické hlavní postavy seznamují s mrazivým prostředím i samy se sebou, je to spíš nuda než zásadní otrava. Když se ale vetřelčí novorozeně líhne pár minut po setkání s facehuggerem, královna čiperně pobíhá a predátor nesmyslně respektuje nicotného člověka, schovávám unaveně hlavu v dlaních a odcházím. Ostuda. (28.12.2004)