Láska je Láska

Seriál s velmi zajímavým námětem, hlavně pro muže :) 1.série: V pilotním dvoudíle se nám představí kupa postav, každá se svou vlastní logikou, chováním a iluzemi o světě. Bohužel, takřka polovina hereček je neuvěřitelně toporná, co se hereckého umu týče, a ta druhá půlka se vám zalíbí až po shlédnutí 3 či 4 dílů. Co se týče koncentrace lesbiček, připadalo mi, to nejsou homosexuálové, kterých jsou na světě 4% - to si trochu tvůrci seriálu neuvědomili, protože v L.A. se v seriálu se musely nacházet snad všechny lesby světa. Mezi další nedostatky seriálu bych zařadil přílišnou "telenovelizaci", ale ta se dostaví asi jen ve třech případech v celém seriálu, takže to tak hrozné není. Větším nedostatkem je nedostatečná prokreslenost některých vztahů - například mezi Jenny a Timem (hlavně po jejich rozchodu, kdy spolu nemluví a vzápětí se spolu koukaj na tv a v pohodě komunikují a . . .). Působí to strašně nepřehledně. Čím se ale seriál odlišuje od ostatních a co zároveň tvoří jeho veškeré plusy (mimo námětu), jsou určitě zvraty. Nejsou to ty zvraty, které divákovi trhají nervy a obracejí dosavadní průběh naruby, známé například z Prison Breaku. Zvraty přicházejí s nečekaným chováním postav a jejich souvislost s mini-příběhem, který se odehrává vždy před úvodními titulky. A v každém díle je těchto zvratů opravdu požehnaně. Dále "L word" nemá žádné cliffhangery, tolik typické pro většinu dnešních seriálů, což ale seriálu na atraktivitě neubírá. Dalším velkým plusem je určitě scénář, který je u některých dílů přímo geniální - např. ve 12. epizodě. Díky těmto třem faktorům seriál téměř neupadne do stádia nudy a nutí diváka věnovat se obrazovce. Líbily se mi i různé vychytávky, jako třeba začínající písmeno každého dílu - L - a další, které zde nebudu prozrazovat. . . První série určitě stojí za pozornost. (12.05.2007)

WOW! Mile prekvapeni. Myslim, ze o tomhle serialu toho napisu jeste hodne, protoze je to hrozne zvlastni. Takove dospele, skutecne. Libi se mi velka citovost, s jakou hrdinky jednaji. Nekomu by mozna mohlo pripadat, ze je zde prilis mnoho sexu, ale priznejme si to... V zivote kazdeho cloveka (a obzvlast zamilovaneho) je to velmi dulezita vec a tohle je jeden z mala pocinu, ktery se OPRAVDU neboji o tomto tematu mluvit bez zabran. (02.09.2008)

Člověk by řekl, že chlapácký lesby by mohly být míň otravný než normální slabší pohlaví - ale stejně se tady řeší ty samý píčoviny, co v jiných Sexech ve městě. Vlastně jsou tady ty vztahy snad ještě víc "fatální" a "podřežu si žíly", než je běžný. A všeobecný úspěch je samozřejmě předplacen díky neustálému oblejzání více či méně oblečených holčiček. Ale aspoň to nenudí, no. Shane by mě v krajním případě mohla pozvat na koktejl s půlkou rohypnolu. (2,5*) (10.12.2011)

The L Word je seriál, který se mi neskutečně dostal pod kůži. A není to jen tím, kolik úžasných a rozmanitých charakterů v něm lze najít. Spatřuji v něm hlavně obrovský potenciál změny, nabourávání stereotypů o všem možném a ukazování světa také z jiného úhlu, než z toho normativního heterosexuálního. Myslím, že tvůrcům tohoto seriálu se skutečně podařilo vyvolat obrovskou reakci a svým způsobem i svým divákům trochu pozměnit život. Měli totiž možnost ztotožnit se a vidět lesbický svět, se všemi těmi nekonvenčními dívkami, ať už víc femininními či maskulinními, vztahovými či antivztahovými, módními nebo nemódními, ale trochu i svět gayů, transsexuálů, hluchých lidí, atd. Seriál projednával řadu důležitých diskutovaných témat jako je adopce nebo manželství homosexuálních párů, domácí porody, rakovina, rasová příslušnost, třída, stereotypy o genderové identitě, možnost coming outu u lesbických žen v armádě či slavných osobností a vůbec občas i konfrontaci s heterosexuálním světem a jeho omezenými předsudky a někdy až nenávistí k odlišnému. Myslím, že L Word každopádně donutí všechny ty, co se považují za "normální", se zamyslet, ať už sami nad sebou a svým chováním k těmto lidem, nebo vůbec nad tím, jaké to pro ně musí být, když jsou v takové menšině. Protože všechno je to o respektu k jinakosti, kterou bychom měli brát jako součást nás samých a podporovat ji, ne se ji snažit vytěsnit. Na tento seriál nikdy nezapomenu, protože byl první, který jsem s touto tematikou viděla a protože mi v tomto směru přijde obrovsky významný, užitečný, odvážný, originální a skutečně nabourávající konvence. Smekám, snad přijde víc takových a snad jednou dosáhnou i všeobecné popularity, protože osobně bych ho doporučila hlavně lidem mimo GLBT komunitu. Edit: L Word Generation Q je taky bezvadná a moc ráda jsem se zase shledala s Tinou, Bette, Alice a dalšími charaktery z původní verze. (27.07.2012)

Moje nízké hodnocení nemá nic společného s faktem, že v tomto seriálu jsou (téměř výhradně) ženské hrdinky, že je primárně o vztazích ani s tím, že jsem chlap (naopak, pak by mě někdo tuplem mohl obviňovat z toho, že L Word protežuju kvůli lesbickým scénkám… a že už jsem na internetu taková obvinění vůči jiným viděl). --------------- Pro mě u NIKOHO nestačí jenom to, že je "homosexuál". Oscar Wilde byl teplý, ale byl to literární a jazykový (narážka nezamýšlena) génius. U většiny lidí je jejich homosexualita spíše vedlejším dodatkem v biografii - navzdory tomu, co se nám totiž snaží sdělit většina těch "pochodujících za gaye", sexualita člověka nijak nevymezuje. Mezi homosexuály je stejné množství chytrých i debilů jako kdekoliv jinde. To ale znamená, že sama sexualita člověka ani nijak nedefinuje. Nemůže. --------------- Věřte mi, i když to zní absurdně, v L Word je "pozitivní" charakteristika hrdinek víceméně jenom ta jejich lesbičnost ("pozitivní" v uvozovkách, protože sexualita by měla být naprosto neutrálním atributem) a když se projevuje nějaký jejich charakter, buď šustí papírem nevypsaného scénáristy (Shane - Bůh ví, že jsem ji zpočátku měl rád, ale od jejího drastického stočení směrem ke klišé a k "navenek-nic-nedávající-najevo-ale-stejně-podivuhodně-ukňourané drsňačce" jsem na ni získal skoro alergii) nebo jsou otravné ("manželské" duo Betty/Tina) nebo jsou to naprosto nejhorší a nejotravnější postavy v americké televizi, horší než Meredith, horší než kdokoliv. Ano, Jenny. NIKDY jsem k fiktivní postavě nezískal takový neskutečný odpor, takovou nechuť, takovou touhu po jejich rakovině… až zde. Jenny, "hlavní" postava seriálu, je upištěná, "procítěná", "rozervaná", pseudoumělecká štětka, která mě naplňovala nejen bytostným odporem, ale pocitem, že scénaristi tohoto seriálu jsou snad nejvíc misogynní lidé na světě. --------------- V průběhu skoro tří sezón se nic neděje (dál jsem to nevydržel). Tím, že je seriál v kategorii "drama", má v americké televizi danou tříčtvrtěhodinovou stopáž… jenže děje je v každém dílu tak na dvacet minut. Zhustit, zhustit, zhustit. A přidat skutečné, dobře napsané ženské charaktery, takové, které nebudou dělat ženám a lesbám zvláště špatné jméno. (28.12.2013)