Boogeyman

Tak na tenhle film jsem se dívala, nic jsem od něj neočekávala a asi jsem udělala dobře. Vlastně teď, sotva jsem se dodívala, ani pořádně nevím, o čem to bylo. O klukovi, co viděl bubáka, to je asi tak vše, co jsem k tomu schopna říct, takže už z toho vyplývá, že mě tento film vůbec nezaujal a nebavil. Nebyl to podle mě ani horor, spíše šedá nuda. Víckrát se na to dívat nebudu... (27.06.2013)

Nech si tvrdí, každý čo chce ale za mňa je to najlepšia časť z celej trilógie. Fajn nápad a aj celkom slušné spracovanie. Herecké výkony sú veľmi dobré. Samozrejme nečakajte od toho niečo extra ale na zabitie času a vystrašenie deti, keďže dospelého človeka to nevystraší je celkom fajn. Celkové hodnotenie za mňa je 55%. (21.04.2023)

Ok, nejakým spôsobom sa mi to podarilo pozrieť no môj názor sa nezmenil. Hlúpučký dej s ešte hlúpejšími dialógmi je neskutočne naťahovaný. Vystrašený hrdina je každú chvýľu konfrontovaný svojím strachom z detstva, síce každou chvýľkou na postavy má niečo vybafnúť no nakoniec z toho nič nieje a toto samé vždy dookola. Ku koncu dôjde aj na konfrontáciu digitálneho Boogeymana s hrdinom, no fakt neviem čo si o tom mám myslieť. Samozrejme o podstate strašiaka sa nič nedozvieme a koniec je ukončený asi tým spôsobom, že hlavný hrdina prehlási „Áno, to je koniec.“ Je to proste neskutočný blábol vezúci sa na dnešnej vlne záujmu o hororové filmy. (10.08.2005)

Boogeyman mě hodně zklamal. Těšil jsem se na něj opravdu hodně, ale postupem času jsem se nemohl dočkat závěrečných titulek. Najde se zde sice několik světlejších okamžiků, ale těch je opravdu žalostně málo na to, aby z toho byl alespoň průměrný film. Dám tomu hodně slabých 40% za zhruba patnáct minut, které se mi z celého filmu líbily a úvodní scénu. (10.03.2010)

Začátek Boogeymana dává příslib lahodné horrorové podívané. Skvělá souhra světla a stínu, obligátní bouřka a jedno malé dítě uprostřed velkého pokoje. A i když je tu všechno jen na efekt, dostaví se příslušný pytel s ledem a je vám nekompromisně vyprázdněn za krk. Téma strašidla ve skříni nesměle poťukává na malé vystrašené dítě ukryté někde hluboko v každém z nás a navodit patřičnou atmosféru není zprvu žádná potíž. Po pár minutách však přijde první problém. Boogeyman najednou nemá příliš jasno, čím by chtěl vlastně děsit. Zda oživlými mrtvolami, divným chováním zvířat, paranormálními jevy ala Akta X, efektně aranžovanými snovými sekvencemi nebo pootevřenými dvířky, za nimiž čeká bubák. Když se díváte třeba na Ptáky, karty jsou zřetelně na stole – měli byste se bát ptáků. A kdyby vám do filmu někdo přihodil létající talíř se zelenými pidimužíky, asi by výsledek vypadal poměrně divně. A právě takhle nesourodě a divně vypadá Boogeyman. Lepí k sobě všechno, co se mu právě hodí do krámu a spoléhá na to, že se divák přišel do kina pouze bát a ne si odůvodňovat tohle a tamto (zejména otázka Proč? je obzvláště palčivá) a bádat o tom, zda film funguje skutečně jako film a ne jen jako prostá sbírka nejzákladnějších klišé a podrazů. V jisté scéně pak dojde k fatálnímu přelomu a všechno, co se dosud vysvětlovalo v racionální rovině (tedy předchozí hodinu), nabere natolik fantaskní rozměr, že se neubráníte smíchu. A pak už není cesty zpět. Nezajímá vás, co bude dál a jak to vlastně všechno dopadne. Přiklepněte k tomu opravdu neskutečně hloupé finále, ve které je víc digitálních triků a logických kiksů než si vůbec na ploše několika minut dokážete představit a samotného Boogeymana, který vypadá stejně kvalitně jako ta loutková podivnost uvádějící seriál Příběhy ze záhrobí. Ne, ne a ještě jednou ne. Boogeyman se třemi (!!!) scenáristy za zády je jedním ze nejzásadnějších žánrových omylů v historii a zvláště v porovnání s kolegy z poslední doby (White Noise, Amityville Horror) vypadá jako nedomrlé batole s jednou ručičkou. Neotvírejte skříně, nic tam na vás nečeká. (29.03.2017)