Arrested Development

K tomu, aby byl tento komentář naprosto relevantní, je nutné ho rozdělit do několika částí... 1. - 3. řada: Naprostý nářez šílených situací, točící se okolo jedné bohaté rodiny, která přišla o všechno, a jednoho syna, který neměl jinou možnost, než je udržet pohromadě. Síla Arrested developmentu je ve výborně napsaných a zahraných postavách, kdy vesměs všechny jsou nesnesitelné kreatury, ale způsob, jakým jsou scénáristicky vyobrazeny, je naprosto dokonalý. V čem je Arrested development naprosto dokonalý, tak to jsou tzv. "running jokes", na kterých je v podstatě postaven, a opravdu stále dokola omýlá ty samé vtipy, které jsou ale z většiny naprosto geniální, ať už se jedná o humor čistě slovní: Udělal jsem obrovskou chybu... či Nedotýkat se! či jen zvyukový: Mr. F nebo spíše situační: Chicken dance a legendární a nejlepší z nejlepších The Final Countdown. K tomu se přidávají výborné epizodní role: Gene Parmesan - Ííííííííííííííííí | Řekni sbohem tomuhle... | Nejprohnanější právnička...... Opravdu je těžké vystihnout všechno, jelikož je tam toho mnohem a mnohem více, co stojí za zhlédnutí... 4. Řada: Přenesme se v čase o několik let dopředu, a to do naprosto nepřehledného marastu, kdy i ve třetí řadě Twin Peaks se dá snáze orientovat, než zde... Bohužel, přepálená délka dílů, a naprosto chaoticky uspořádaný děj znemožňuje jakkoliv čistě pozitivně 4. řadu hodnotit. Nejvtipněji pak ve výsledku působi marná snaha tvůrců omladit v některých scénách herce tak, aby vypadali jako v závěru třetí řady... Je možné, že následný remix, který má již klasickou délku dílů a lineární děj je o něco více snesitelnější... 5. Řada: Všechno, co bylo na seriálu vtipné, tak nějak prostě vyprchalo, a seriál tak v poklidu doznívá do svého konce... Jakoby se i přes další časový odstup dostavila velká únava materiálu, a všechno je taková těžkopádné. Na hercích se podepsal zub času, a někteří se dostaví jen na pár scén (Lindsay), někteří se změní k nepoznání (Maybe) a na některých je silně vidět vliv návykových látek (GOB)..... Pokud si však jako já při dalších zhlédnutích dáváte jen první tři řady (Jsou vcelku slušně ukončené, takže se není nutno bát vyloženě otevřené konce), tak si klidně tu pátou hvězdu přidejte, protože to za to prostě stojí. A pro všechny, komu by se snad zdál humor nekorektní... Vždyť tady se přece naprosto bourali rasové bariéry :) :)  (19.09.2021)

[Po třech sériích] Víte co Arrested Development připomíná nejvíce? Britskou klasiku Haló, Haló, nezaleží na tom, kde se zrovna nachází obraz Padlé Madony s velkými balónky od von Klompa, či v tomto případě kde se zrovna skrývá tatík Jeffrey Tambor. Vždy se všechny propriety po pár dílech promíchají a důležitou konstantou zůstávají hlavně postavy. Oba tyto seriály mají jedny z nejvtipněji napsaných charakterů. Americký seriál se navíc dopuje za pomoci nezakázaných cameo látek, vidět Julii Louis-Dreyfus, Bena Stillera či Alana Tudyka v jejich ulítlích rolích rozesměje zaručeně každého. Mluvit o Willu Arnettovi či Davidu Crossovi nemá smysl, jejich kariéra odstartovala s Arrested Development. Těžko říct, zda kultovní status je výsledkem nefér zaříznutí seriálu v roce 2006 na vrcholu slávy (zmiňované Haló, haló by mohlo vyprávět o nedodržení expirační doby)... Každopádně já jsem na návrat obnovené čtvrté sezóny za pár týdnů přípraven, a co vy? Po třech sezónách 85 % [Čtvrtá série od Netflixu] Bylo to utrpení. Nikdy bych nevěřil, že se 15 třicetiminutových epizod bude takhle táhnout a zombie verze jednoho z nejlepších seriálů 2000s dokázala, že v hrobu měla vyhnít. Byl to mediálně slavný návrat, kdy produkující gigant Netflix silnou hereckou skupinku ještě posílil o pár slavných jmen, ale příběhově již rodina Bluthových nemá co nabídnout. Nevtipnou tragédií epických rozměrů bylo sledování přestárlých herců snažících se o comeback jejich nejslavnějších seriálových rolí. Mých pět hvězd platí pro originální série, kvůli té nové hodnocení měnit nehodlám, i když bych objektivně měl. Čtvrtá sezóna 20 % (02.04.2013)

Arrested Developement je dost možná ten nejoriginálnější nový americký sitcom. Postavy a vtipy, jakkoli povedené, sice nijak nepřekvapí, celkově jsou spíš výběrem těch nejlepších archetypů, které se v žánru vyskytují odnepaměti, avšak teprve samotným pojetím vyprávění a jeho výsledným podáním si těžko hledá konkurenci. Už první epizoda se s vyprávěním nepáře: bez doprovodného smíchu představí celou rodinu Bluthových prakticky najednou, což jednoduchosti vůbec nepomáhá. Zbytek prvních tří původních sérií se sice poměrně umravní, ale autorský rukopis na nich jde pořád znát. Nelineární vyprávění je přesně v takové podobě asi ideální, kvanta flashbacků pomáhají prokreslovat postavy, a zároveň nijak nebrzdí samostatné epizody. Po náhlém ukončení produkce FOXem a následném návratu rodinky o několik let později pod křídly mnohem odvážnějšího Netflixu se však vypravěčské peklo rozjede na plné obrátky. Nové epizody jsou stejně jako ty předchozí promyšlené do posledního puntíku, jenže kvůli tomu, že se každý díl zaměřuje na jednotlivé postavy, přičemž se jejich akce prolínají, ať už v záběru nebo mimo něj, už AD není ani zdaleka tak odpočinkové jako bývávalo v televizi. Co je ale nejdůležitější, vtipu ani samotným postavám to neškodí, naopak. Pouze děti rodiny, tedy George Michael a Maeby, ztrácí na zajímavosti. Jak rád jsem jim věřil ty podivné pubertální výrostky, tak jsou jako odrostlí často až nesnesitelní (ano, Michael Cera byl před nějakými desíti lety dokonce i sympaťák!). Ostatní jedou naplno od začátku do konce. A to především mí oblíbenci GOB a Pop-Pop/Oscar. První, nejstarší syn rodiny, největší životní tragéd bez přátel a opravdového života, nejlepší jezdec na Segway, ale hlavně věčně mizející "velkolepý" mág a iluzionista. Druhý, otec rodiny, milovník žen, ale hlavně lhář a podvodník, který je vždy na útěku/jeho vždy zkouřené identické dvojče. Jejich epizody jsou v poslední řadě tím nejlepším, co se v celém seriálu vyskytne, ale i to jen těsně. Tato těžce nepovedená rodina si mě svým vyhnáním trapnosti sitcomového vtipu do absurdity a využíváním právě té trapnosti získala a s čistým svědomím můžu říct, že o ní nevznikla jediná špatná epizoda. Už aby byl film. (15.11.2013)

Arrested Development patří mezi tu hrstku seriálů, kterým ani není pořádně co vytknout, protože děj, postavy a jejich obsazení, to vše je na velmi vysoké úrovni - pro standardní sitcom snad nedosažitelné - a humor samotný se tu vyskytuje v opravdu mnoha podobách; od naprosto seriózně se tvářících bizarních situací i celých zápletek přes spoustu skrytých detailů a narážek či několik running joků až po vyloženě groteskní gradování některých epizod. A skvělý vypravěč k tomu! Je jen otázkou, jestli jednomu svým stylem sedne nebo ne, pročež doporučuji vyzkoušet prvních pár dílů, ze kterých se dá získat slušná představa, jaké to bude až dokonce (tedy s tím, že absurdita díl od dílu, série od série stoupá). Obsahem i formou každopádně jeden z nejoriginálnějších komediálních seriálů, jaký jsem kdy viděl (nezapomeňte koukat na "On the next..."). Justice is Blind, Afternoon Delight, Mr. F. 10/10 (06.05.2010)

Je to strašně - v tom nejlepším smyslu slova - debilní. Do absolutního extrému vyhnané zápletky plné neuvěřitelných kreatur, z nichž žádná z nich jednoduše nemůže být označena jako "normální", a to platí pro zápletky i kreatury. Spoustu hříček založených na podobné výslovnosti nebo různých významech slova, které bych za žádnou cenu nechtěl a ani nedoporučoval překládat do češtiny. Věci jako analrapist nebo anustart jsou pak jen třešničkou na dortu. Tři série si tak nějak jedou to svoje co se týče vývoje děje, ale návrat po letech do čtvrté řady s nejnechronologičtějším vyprávěním v historii videa donutí rezignovat na jakoukoli návaznost a brát to jen jako sled scének. Nedokážu si představit, že bych na to koukal jenom jednou tejdně, když jsem se ztrácel i při sledování několika dílů po sobě. (04.06.2014)