The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Rozhodně to není horší než Jacksonova obscénost. Tato verze lépe vystihuje podstatu Tolkienových knih. Bohužel, zejména na obarvené hrané záběry se nekouká příliš hezky. Škoda, že to prostě není jen animované. Ale aspoň měl Jackson co okopírovat, jinak by jeho počítačová obscénnost dopadla ještě mnohem hůř. ()
Celkom ten dobovy hate chapem,no vznikom Jacksonovej verzie paradoxne na kvalitach nabrala aj tato verzia. Bakshimu sa nepodarilo uplne dobre predat postavy a obcas je to priserne skratkovite. No ked uz ten pribeh pozname z novodobej klasiky, tak je to mimoriadne zaujimave porovnavat aj si diery domysliet. Navyse to ma naozaj zaujimavy vizual. Skoda, ze sme sa nedockali dokoncenia pribehu v tejto podobe 8/10 ()
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Pro neznalé předlohy nejspíš totální guláš beze smyslu a bez konce (končí bitvou v Helmově Žlebu). Film funguje pouze jako velmi zkratkovitý a značně nesouvislý animovaný komentář k předloze. Za povšimnoutí stojí snad jen animace, která využívá vanimované živé postavy (zejména pro zobrazení zla) i jiné výtvarné techniky. Slyšel jsem, že Jackson vykrádá tenhle film jak může. Skutečně, spousta scén i výtvarných nápadů je velmi doslovně okopírovaných, jenže většinou jde o klíčové záležitosti příběhu, které těžko mohou být podány jinak. Navíc existuje spousta již dřívějších ilustrací, ze kterých i tenhle film vychází a Jackson na ně podle mě jen navázal, i vzhledem k fanouškům trilogie. A snad jedině pro ty je tenhle film také určen. ()
Odhlédnu-li od skutečnosti, že se žádná filmová adaptace díla páně Tolkiena točit neměla, přijde mi volba kreslené/animované formy vhodnější než ta Jacksonova hraná. V exteriérech jsou statická pozadí doplněna rozanimovanými, popř. hranými postavami, což je výborný nápad, musel by být ovšem kvalitně realizován. Pozadí jsou opravdu excelentní, mají v sobě spoustu kouzla i dobrodružné romantiky, animace kreslených postav (jichž je většina) je ovšem katastrofální. To je ovšem ještě slabé slovo pro tuhle technickou zhůvěřilost, jež se převaluje mezi směšností a trapností a ničí jakýkoli potenciální zážitek. Hlavní problém snímku ale tkví ve stopáži, která je moc krátká na to, aby se v ní dal odpovídajícím způsobem rozvinout příběh formátu Pána prstenů. Děj je tak slepencem nepříliš dobře navazujících a účelově upravených scén, které bez znalosti předlohy nedávají pražádný smysl. Co se vystihnutí atmosféry a charakteru příběhu týče, je předloze přesto věrnější než The Jackson's trilogy - neklade takový akcent na akci a laciný efekt. Za velmi působivé bych pak označil snově laděné scény s Úlairi a pasáže ponořené do rudého hávu, v nichž vidíte pouze obrysy bojujících postav. Dvě hvězdy dávám kromě nádherných exteriérů za potenciál, jenž zde (narozdíl od The Jackson's Trilogy) vidím, žel je naprosto zazděn krátkou stopáží a prabídnou animací. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
Reklama