The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $30,471,420║Tržby Celosvetovo $30,850,000║ Spojenie kreslených obrázkov z hranými bol pre tento druh filmu veľmi účelový a dotvorilo to dej do iného umeleckejšieho prednesu ponímania vyprávania tohto zložitého príbehu. V týchto obrázkoch je zarytá až neskutočná temnota, ktorá by určite pre tých menších v rámci kreslenej rozprávky nemusela byť moc vyhovujúca, toto čo vzniklo je skôr určené pre tých starších, len je škoda že to nemá lepšiu dejovú razanciu, na danej dĺžke je to silná dávka, kde sa až príliš často dej nehýbe z miesta. /65%/ ()
Zrychlená LSD verze Pána prstenů? Děkuji, nechci. Tady se dá ocenit snad jen animace (některá), odvaha a pak některé věrnosti předloze, které ani Jackson nedodržel. S ním to ale srovnávat nechci (mimochodem ve většině věcí je mnohem věrnější hraná verze z přelomu tisíciletí). No a ještě se dá ocenit, že se druhý díl nenatočil. Za to vám děkuju. ()
Za prvné je to Pán prstenů, to vypovídá o mnohém. Proto dávám tři hvězdy, bohužel pojetí, které se mnohdy blížilo předloze více než Jacksonova verze, docela kulhalo. Animace byla rozhodně zajímavá (taková sedmdesátková), více mi vadilo pojetí postav. Hobiti vypadali jako banda školaček s věčně zfetovaným úsměvem, Aragorn vypadal jako vyžilý indián v šortkách a Boromir jako podivný Viking. Rozhodně fanouškům Tolkiena doporučuji, ale bez důkladné znalosti předlohy se jedná o estetickou sebevraždu. ()
Jedna z Bakshiho nejepších prací, která zcela v pohodě funguje, z hlediska výtvarného je velmi dobrá a dějově je to prostě Pán Prstenů, takže to samo o sobě znamená dost, velkým mínusem v některých očích je buhužel porovnání s Jacksonovou velkoverzí, což je asi jako porovnívat sousedovic gekona Hurvínka se vzteklinou nakaženým varanem komodským, co atakuje nebohé obyvatele britského Brightonu. Jednoduše dobrý film (musím si dát repete, abych mohl napsat adekvátnější koment), kterému ubližuje především zkratkovitost a někdy trochu mimózní vložky s rotoskopickou animací. ()
Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama