The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Rozhodně to není horší než Jacksonova obscénost. Tato verze lépe vystihuje podstatu Tolkienových knih. Bohužel, zejména na obarvené hrané záběry se nekouká příliš hezky. Škoda, že to prostě není jen animované. Ale aspoň měl Jackson co okopírovat, jinak by jeho počítačová obscénnost dopadla ještě mnohem hůř. ()
Silně podhodnocené, skvělý film u kterého mě neuvěřitelně mrzí absence pokračování, protože tohle fakt stálo za to. Strašně se mi to líbilo a oceňuji hlavně animaci, obzvlášť u těch zlých byla naprosto perfektní, po této stránce je to opravdu vydařený experiment, který vypadá naprosto neuvěřitelně. Povedla se ale i atmosféra a hudba, v tomto filmu je to opravdu silná dvojice. Zkrácení příběhu mi nijak nevadilo, naopak, bylo to svižné, všechno důležité tam bylo a žádné výrazné díry to nemá, takže to je taky fajn - nádherně "uzavřený" příběh končí u Helmova žlebu a před Odulou. Mírně mě zklamala podoba Gluma, mohl být ještě o něco lepší a Boromira, neohroženého Vikinga. I Saruman mi přišel takový obyčejný. To ale nejsou žádné významné zádrhely i když skoro všichni vypadají stejně. Je přesně vidět, kde a čím se Jackson inspiroval. Tohle je fakt klenot a mám takový pocit, že mi to přiroste k srdci víc, než Jacksonovská trilogie, tohle je prostě mnohem příjemnější, elegantnější, s lepší atmosférou a s parádně vyobrazenými záporáky, takové předmotion-picture, a velice povedené Za mě 85%, klasická filmová škola, nejklasičtější dílo fantasy ve spojení velice přitažlivém, co si přát víc? Prolog si zaslouží samostatnou zmínku, nejelegantnější shrnutí příběhu, jaké jsem zažil. ()
Po letech se zvědavostí a chutí jsem se znovu podíval na animovanou podobu části LOTRa. Možná, že díky geniálnímu dílu P.Jacksona se mi líbil ještě více, než kdysi. Současně jsem si uvědomil, jak dobře měl tuhle verzi Jackson nastudovanou, jelikož řada scén je do jeho filmu doslova okopírována - Hobitín a Dno pytle, první setkání Hobitů s Prstenovým přízrakem, otevírání vchodu do Morie či souboj Gandalfa s Balrogem a jejich pád nebo obří sochy králů. Téměř dvě třetiny Jackson poctivě převedl, což mně vůbec nevadí, jelikož vytvořil mimořádné dílo a Bakshiovy obrazy tomu napomohly. Kombinace hraného a animovaného není úplně šťastná (jistě, šlo o peníze), dnes má však své zvláštní kouzlo. Některé výjevy jsou samy o sobě nádhernými obrazy, které by se daly rámovat (Hobitín, Železný pas, před branou Mordoru, krajiny - hory, les, jezero aj.). Škoda, že se nepodařilo příběh dokončit... ()
Při existenci ságy Petere Jacksona zůstává Bakshiho kreslená verze dílem jako kuriozita, dílem jako inspirace právě Jacksonovi při krácení košatého děje Tolkienova triptychu (identické vypuštění Bombadila a mohylových duchů, atd.). Částečně klasicky animovaný, částečně vyvedený v realističtější rotoskopii nabízí ale film zajímavé srovnání dvou odlišných suverénních představ oblíbených postav. U Baksiho je třeba Aragorn postavou spíše conanovského typu, rohanští jezdci připomínají vikingy (včetně gondorského Boromira) a Balrog je za pitoreskní sfingu. Snad jen toho Gandalfa představují si všichni úplně stejně :-) 60% ()
║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $30,471,420║Tržby Celosvetovo $30,850,000║ Spojenie kreslených obrázkov z hranými bol pre tento druh filmu veľmi účelový a dotvorilo to dej do iného umeleckejšieho prednesu ponímania vyprávania tohto zložitého príbehu. V týchto obrázkoch je zarytá až neskutočná temnota, ktorá by určite pre tých menších v rámci kreslenej rozprávky nemusela byť moc vyhovujúca, toto čo vzniklo je skôr určené pre tých starších, len je škoda že to nemá lepšiu dejovú razanciu, na danej dĺžke je to silná dávka, kde sa až príliš často dej nehýbe z miesta. /65%/ ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama