Slávici v klietke

Někdy se skutečně vyplatí pustit si televizi zkrátka "jen tak." Uznávám, že to je jako výstřel do tmy, ale zjevně i takovéto činění nese své ovoce. Já jsem si takhle jednou večer pustil ČT2 a už to jelo. Slavíci v kleci... vcelku sympatický název, tak proč ne? Ale že se z toho vyklube až takhle povedený snímek? To jsem skutečně nečekal. Slavíci v kleci je francouzský film ze staré školy s tím detailem, že je z roku 2004 (za "starou školu" považuji francouzské filmy tak do přelomu 70. / 80. let). Ano, má to hodně průhledný příběh a ano, už tady něco takového x-krát bylo, no ale když se to umí podat, je to hned o něčem jiném. K hudbě tíhnoucí učitel přijme místo na chlapecké internátní škole a prostřednictvím hudby se snaží všechno a všechny změnit. No řekněte sami, jestli toto není stokrát provařené téma. Čím tedy ale tento film vlastně vyniká? Skvělou atmosférou, krásnou hudbou, dojemným příběhem a bravurními herckými výkony. Toť můj dojem. Nominace na oba Oscary shlédávám tedy za naprosto oprávněné. (26.12.2011)

Jako to s tím zpěvem trochu přehnali. I největšímu dementovi musí být jasný, že není možný z takové tlupy vychovat tak kvalitně zpívající sbor, jaký jsme ve skutečnosti slyšeli někde z playbacku. Tomu odpovídaly i rychlé střihy při zabírání jejich zpěvu, aby nebylo poznat, jak to ti malí zmrdi kurví. Když pominu tenhle fakt, tak to byl film dobrej, což je ve škole za tři, tedy průměrnej. (14.04.2007)

Jeden z mnoha filmů na téma neposlušní žáci versus učitelé, kteří se žáky snaží zaujmout a "zpacifikovat". Vím, že ve skutečnosti to nefunguje zdaleka tak ideálně jako ve filmech, přesto tyto pozitivní filmy mám rád a pokud v nich má velký význam hudba i její vnímání, zajímají mne tím spíše. V tomto případě probíhá "pacifikace" (nejenom) formou sborového zpěvu. Při castingu se opravd podařilo vybrat neskutečného hlavního dětského představitele. To je skutečně Anděl (vizuálně a pěvecky) s ďáblem v těle. A Gérard Jugnot v ústřední úloze učitele hudby je sázkou na jistotu. Tato role mu opravdu sedne perfektně - co se týče vizáže, ale hlavně jeho hereckého umění. Myslím, že speciálně u něj jsem snad na slabší herecký výkon nenarazil ani v jiných filmech. Proto mám toto hudební drama ve svém žebříčku oblíbených "srdcovek" poměrně vysoko, stejně jako např. "Opus pana Hollanda" či "Panu učiteli s láskou". (18.05.2017)

Konečně začínám chápat, proč Tetsuo tak brojí proti "humanistickým" filmům, které jsou na jedno brdo. Vždyť to je sázka na jasnou výhru - vezmu nějaké (pře)výchovné zařízení, kterému šéfuje přísný ředitel, a pošlu tam mírného učitele, který žáky změní. A když bude učitel odcházet, žáci se s ním hezky rozloučí, jak dojemné... Nechápejte mě špatně, Slavíci se mi líbili, ale prostě si nemyslím, že 101. variace na toto téma, nikterak dějově originální, by měla být takto oslavována. Čistě matematicky: Scénář za 3*, herci za 4*, režie za 4*, hudbě bych dal nejradši 6*, z dětských chorálů mě mrazilo v zádech, což tuším dává jako výsledek docela slušných 80%. P.S. Cynik nejsem, u filmů brečím docela často, ale prostě nebudu brečet u každého dojemného loučení s učitelem. (06.07.2004)

I jednoho odpoledne, když venku lilo jsem si hrál na Fantozziho (400 přepnutí TV kanálu za minutu) jsem cbvakl na jeden TV kanál a hle... tento film... Neříkám, že se jedná o nějaké originální veledílo, ale poctivost herců mně učarovala... Klišé, neklišé, sentiment nesentiment... ale film je to poctivý a přesvědčivý... (16.09.2008)