State of Play

Skutočne brilantná miniséria od BBC. Na jednej strane poteší obsadenie - absolutná britská herecká špička súčastnosti, na strane druhej tu máme skvelý príbeh, scenár, vygradovaný dej, hlavne ku koncu každej epizódy, takže tých šesť dielov ujde rýchlo. Taktiež pohľad do zákulisia novín je zaujímavý. Odporúčam nielen britofilom(a to polické drámy/trillery nie sú moja šálka čaju). (18.10.2010)

„Teď je pod policejní ochranou v nemocnici sv. Margaret. Nechtějí potvrdit, jestli je podezřelý nebo ne. Nemocniční poslíček tvrdí, že byl zasažen do srdce, ale kulku zablokoval jeho mobil.“ – „Podíly Vodafonu vylezou ke stropu.“ Čekal jsem tu nejvyšší kvalitu a také ji dostal. Předně, seriál člověka pořádně chytne už od prvních minut úvodního dílu. To díky spoustě napětí, neustálé nejistotě, kdo vlastně mluví pravdu, a také vyšetřování, které se komplikuje a každou chvíli je nějak oživováno novými fakty, které se snaží dát hlavní hrdinové jako puzzle dohromady (a divák nadšeně s nimi). Vůbec je tahle hra s očekáváním publika a jeho neustálými obměňujícími se domněnkami na vysoké úrovni. A to propojení politiky, novinařiny a vražd možná není z nejoriginálnějších, ale je vděčné a hlavně v tomto případě plně funkční. A zábavné k tomu, s velkým přispěním ohromně sympatických a hodně dobře zahraných postav (casting na jedničku). Pomyslnou třešničkou na dortu je přítomnost humoru, který by zde člověk možná až tak moc nečekal, ale sem tam někdo vypustí něco pěkně ironického, co člověku vykouzlí úsměv na rtech (většinou se zde o to stará Bill Nighy, který samozřejmě solidně zvládá i vážné situace, ale přece jenom, ty komediální umí prostě prodat nejlépe). Na rozuzlení se mi líbí, že i když divák něco tuší, do posledního dílu je ponecháván na pochybách a napětí tak neopadává. Seriál mě moc bavil a nevidím důvod proč nedat plný počet (i přes to 1 velké vztahové klišé). „Nic co?“ – „Starej se o své.“ – „Když jsem tu začala, lidé se přede mnou normálně bavili!“ – „Co ti to říká o tvojí puse?“ (05.04.2015)

“I'm sorry, but you're going to have to read that in tomorrow's paper, all right?“ Televize BBC opět nezklamala a nabídla mi výborný seriál (nebo minisérie, chcete-li). To, co se vešlo do dvouhodinového filmu, roztáhl režisér Yates do šesti hodinových dílů, přesto jsem ani jednou neměl pocit, že je děj zbytečně natahován nebo vycpáván. Celkově děj výborně plyne, zápletka se skvěle rozvíjí, občas vygraduje a nezadržitelně spěje k výbornému finále. Nebudu seriál srovnávat s filmem, každý je povedený něčím jiným, přesto se mi seriál líbil o malý kousek víc. A to hlavně díky obsazení. Netvrdím, že bylo zase o tolik lepší než ve filmu (hlavně u postavy Delly mám dilema, kdo jí zahrál lépe), ale působilo na mě ucelenějším dojmem. Musím pak vyzvednout hlavně výkony Johna Simma, Billy Nighyho, Jamese McAvoye a hlavně krásné a úžasně mluvící Kelly MacDonald. Výborná byla i hudba, která nijak nerušila, pouze děj dokreslovala. Takže bych se ani nebál tvrzení, že se jedná o jeden z nejlepších britských seriálů všech dob. Seriál určitě stojí za vidění, šest dílů se dá shlédnout během jednoho dne. A mně už chybí jenom knižní předloha. (06.08.2011)

Výborný seriál, který jsem dala téměř na jeden zátah a kterému rozhodně nechybělo napětí a dynamické tempo až do konce. Skvěle obsazený celý tým novinářů, kde mně nadchnul sympaťák Dan, kterého si zahrál James McAvoy, ale i Cameron se svým šibalským humorem, kterého si střihnul Bill Nihby. A celý tenhle dokonale sehraný tým se zakousnul do případu, který se zpočátku tvářil jako pouhá sebevražda, aby se posléze v průběhu pátrání zjistilo, že se jedná o případ daleko složitější, který se silně dotýká těch nejvyšších politických míst (jak jinak, že?:D). S každým dílem přibývá nejen mnoho otázek a zvratů, ale i další postavy, které s případem nějak souvisí, takže se rozhodně nebudete nudit. Jedinou malou výtku mám ke konci, který se mně přece jen zdál už trochu ušitý horkou jehlou. BBC opět nezklamala a já State of Play rozhodně doporučuju. (16.09.2013)

Americký o šest let mladší celovečerní bratříček originálu nejenže ostudu nedělá, on ho dokonce v mnohém převyšuje. Zarazí, že ač má Yates o čtyři hodiny více času, tak se tu nic navíc nestane. Co zarazí ještě více je, že postavy působí propracovaněji v zámořské verzi. Až na ústřední duo jsou takřka všichni spíše figurky natolik odstavené na vedlejší kolej, až se u nejedné z nich nabízí otázka proč tam vlastně vůbec jsou. K tomu si to pět hodin pomalu, krůček po krůčku, zdárně buduje atmosféru, aby v poslední epizodě většina tenze i osudů vyzněla do ztracena nevídaným způsobem. Působí to jak když tomu chybí závěrečný sedmý díl "dny poté". Hlavní linka je ovšem jinak skvěle vymyšlena a duo Simm/Morrissey to táhne. Vývoj jejich vztahu a společné scény jsou hlavním důvodem proč to funguje a proč dát přednost právě této verzi. (03.04.2011)