Mám rád Huckabees

Existenciální crazy komedie. Russell dokazuje, že je solidní satirik, který dokáže zajímavě reflektovat americkou současnost. Tentokrát se ale po vzoru Charlieho Kaufmana především noří do hlavy svého hrdiny, s tím rozdílem, že jeho vizuální koláže psychických pochodů jsou víc "free" - nemají takové ambice, jsou především legrační. Celkově žádná bomba, ale lepší než FLIRTING WITH DISASTER, který ve své době uvíznul na povrchu liberální frašky. Tentokrát šel Russell o něco víc do hloubky. (26.08.2005)

Velice bizarní a těžko ohodnotitelná pakárna, kde se pořád kecá a kecá a kecá a člověku se z toho všeho bytí, nebytí, nicoty a něcoty a jejich proplítání se a souvisení s nekonečnem zavaří po chvilce hlava. Russell měl potřebu ventilovat svoje existenicální problémy do světa, tak to udělal. Dívat se na to v podstatě nedá, i když herci jsou výborní (hlavně Mark Wahlberg je k sežrání) a má to několik unikátních momentů, který jinde neuvidíte. Díkybohu za to, že si po tomhle bijáku vyndal Russell hlavu z prdele a začal točit skvělý filmy. (04.01.2016)

Albert (Jason Schwartzmann) je hlavou kampaně pro zachování místního lesíka a močálu. Poslední dobou se mu ale nedaří, a i jeho kolegové dávají přednost zábavnému a impulzivnímu Bradovi (Jude Law). Když Albert zjistí, že Bradovi jde o úplně něco jiného než ekologii, a když zjistí, že se v jeho okolí děje až moc náhod najednou, najme si dva detektivy, aby tuto situaci vyšetřili. Metody Bernarda a Vivien (Dustin Hoffmana Lily Tomlin) nejsou ale příliš obvyklé... Nejvíce o tomto filmu asi řekne to, že i když jsem si jej pouštěl při jízdě na rotopedu, málem jsem u něj usnul. A usnout při něčem takovém, jako je šlapání na rotopedu, to už je něco. Námět filmu sice není úplně špatný, zpracování tak trochu Kaufmannovské, vizuálně (minimálně při "rozpadu mysli) taky atraktivní, jenže to dohromady moc nefunguje. Ani herecké obsazení, ač na první pohled působí velmi lákavě, nic extra nepřináší. Celkově mi přijde, že si David O. Russel chtěl vyzkoušet, co ještě distributoři (a chudáci diváci) snesou, a výsledkem jsou Huckabees... (23.01.2012)

Nejsem si zcela jistý, zda jsem viděl existenciální hovadinu protkanou zajímavými myšlenkami nebo přehlídku zajímavých myšlenek obalených existenciální hovadinou, ale je mi to jedno. Takřka po celou dobu jsem totiž měl pobavený úsměv na tváři, za což převážně mohl Wahlbergův antibenzínový hasič, ale zároveň bylo i nad čím dumat, takže u mne spokojenost. Na druhou stranu si dokážu představit duševní rozpoložení, při kterém bych podobný snímek poslal turistickou třídou do horoucích pekel, ale dneska jsem pozitivně naladěn a tak si ještě popřemýšlím nad tím, jak je možné nebýt sám sebou. (18.04.2014)

Myslím si, že všetky tie praktiky o hľadaní samého seba sú to zúročené na sto desať percent. Táto duchovná sonda do hľadania prítomnosti a prepojenosti sa nesie v duchu učení Osha a Eckharta Tolleho a Dana Millmana a zároveň to pôsobí ako príbeh Dirka Gentlyho od Douglasa Adamsa. Asi najbláznivejší Russelov film, ktorý mám zároveň od neho asi najradšej. Žiadne snahy o prekvapivé zvraty, žiadne zbytočné kecačky o tom ako by mali veci fungovať. I heart Huckabees nie je film o zmene, ale o akceptovaní vecí. A každou jednou scénou to dakazuje viac ako nadpriemerne. Jedná sa jednu z najvýraznejších úloh Mark Wahlberga - ktorý si to naozaj užíva a Noami Watts nebola snáď v žiadnom filme tak roztomilá ako tu. Iste, nejedná sa o dokonalý film, pretože je určený len určitej skupine divákov, ktorý budú z neho nadšený. Spôsob akým je komponovaný aj aký humor používa ho totiž do značnej miery obmedzuje, ale zase mu ponecháva určitý kultový status pre tých, ktorým sa dostal pod kožu. Pre mňa výborná záležitosť, potvrdzujúca režisérovu všestrannosť a autorskú originálnosť. (02.02.2013)