Žena môjho muža

Poměrně nevyrovnaný film, kde si divák (mužský) poměrně těžko hledá vztah ke Catherine v podání nepříliš výrazné Ardantové. Já být Gérardem, o kterém se ve filmu spíše jen mluvilo, než že by byl rovnocenným účastníkem, tak bych si své pracovní cesty rovněž zpříjemnil ve společnosti jiné ženy. Při pomyšlení, co mě doma čeká za "užvaněnou, frigidní leklou rybu" dvojnásob. Film naštěstí vždy včas povyskočí o level výše, když se na obrazovce zjeví Béartová. Prostitutka ještě nikdy nebyla lépe zahraná. A film ve kterém sám nevím, jestli mě více přitahoval Emmanuellin vzhled nebo hlas. Ač francouzsky nerozumím ani slovo, poslouchat její vyprávění ze setkání s Bernardem byl ohromný zážitek. Pointa mě příjemně překvapila, snad i proto, že jsem s žádnou nepočítal. Jak to v artově vedených francouzských psychologických dramatech bývá. A ač cigaretka k Béartové neodmyslitelně patří, zde s ní byla obzvlášť magická a šarmantní. (25.04.2014)

nejednoznacne, nudne.. je tu sice snaha o nieco, co akosi neviem pomenovat, ale vo vyslednej podobe sa v mojich ociach jedna o uplne priemernu zalezitost. kym prva polovica divaka dost dobre nalaka, dava mu sancu spolupracovat, druha polovica zacne pomaly ale isto nudit. podla vysokeho priemerneho hodnotenia sudim, ze sa vela jedincov vo filme naslo, inak si to moc dobre neviem vysvetlit. (24.09.2007)

Na tenhle film se dá dívat různě. Věřím, že někdo ho pojme jako psychologickou sondu do unaveného manželství, někdo se zabaví jen u popisů sexuálních aktivit prostitutky Marlene a pro někoho to může být pervezní slátanina. Pro mě každopádně pecka o lidech, kteří, ať už si to připustí nebo ne, touží po lásce, pochopení, poznání a někdy jsou ochotni se toho dobrat ne zcela tradičním způsobem. A taky vidět znovu Fanny Ardant a Emmanuelle Béart, to je nejen estetický zážitek. (07.04.2005)

Muž čte noviny v kavárně. Mladá žena požádá o oheň. Dlouhý pohled pod těžkými řasami. Náhodné setkání je zinscenováno - ten člověk nemá tušení, že jeho vlastní žena na něj nasadila tuto neznámou. Neobvyklá výchozí konstelace od pro mě neznámé filmařky Anne Fontaine._____Je zajímavé sledovat jak je ve francouzském filmu jako téma zpracována erotika, atˇ už v explicitní přímosti nebo jen jako živná půda pro dialog - tedy ve verbální rovině jako v tomto případě. Od ženského autora bych očekával, že téma nevěry které doprovází historii lidstva od dob neolitické revoluce, zpracuje konvenčním ženským pohledem. A ono ne! I když to není podáno vyloženě originálně, tak nonkonformní je to určitě. Vlastně to ani není primárně film o manželství nebo sexu, jak by se na povrchu mohlo zdát, ale o pravdě a lži, o tom zda absolutní pravda v životě a lásce je možná nebo je-li dokonce výhodnější. _____Herecké obsazení ústřední trojice je pojistkou, že se nebudete nudit, jejich performance krásně reflektují film a jsou obdivuhodně sofistikované. Béart byla pro ztvárnění charakteru bezzbožnosti a přizpůsobivostí Nathalie ideální volbou. V tomto spiknutí žen je sice jen nástrojem ve snaze rekonstruovat intimitu jednoho manželství, ale úplná femme fatale. 👍 Produkce: France 2 Cinéma (17.02.2017)

Po zhlédnutí tohoto snímku se do budoucnosti obracím s nadějí v očích, že ho manželka pochopila stejně já a také mi pronajme krásnou pracovnici v oboru sexuálních služeb. Obávám se však, a zdejší komentáře mne v tom utvrzují, že ženy v tom viděly něco víc než jen botoxové rtíky Emmanuelle Béart a tak jsou mé naděje patrně plané. Nicméně tento snímek je i tak zajímavým podumáním, které ve francouzštině vyznívá docela smyslně. (08.07.2013)