Môj otec

Autobiografie José Giovanniho přesně splnila všechny tři základní požadavky na dobrý film podle definice Jeana Gabina. Dobrý film totiž musí mít hlavně dobrý příběh, pak také dobrý příběh a nakonec dobrý příběh. Když tento příběh zpracuje zručný scenárista, kterým bezesporu Giovanni byl, je zaručen poloviční úspěch. Dobrý režisér a herci doplní zbývajících 50%. *** Strašně by mě zajímalo, které hovado dělalo pro Primu překlad názvu. Otec, který mi zachránil život přeložit jako Zatracený otec, na to už musí být fakt hodně Cooooool nátura. (09.11.2011)

José Giovanni nenatočil mnoho desítek filmů, ale ty, které natočil, jej zapsaly do historie francouzské kinematografie. Jeho poslední film Zatracený otec je cestou do duše otce, rozhodnutého zachránit život svého syna, čekajícího v cele smrti na gilotinu. Děj plyne pomalu, cely se zdají být menší, nervy se postupně natahují a napětí pomalu roste. Přestože film trvá skoro dvě hodiny, nenudil jsem se ani chvilku. (19.07.2010)

Moc pěkná studie vztahu otce a syna zasazená do atraktivní mezní situace po vynesení rozsudku s trestem smrti, která otce donutí přemýšlet o otcovské lásce, povinnosti ji náležitě projevït, o výchově, odpovědnosti za ni nejen vůči dětem, ale také vůči všem ostatním. Navíc je zde všechno vyjdřováno velice umírněnými, střízlivými prostředky, čímž film působí navzdory napětí a tématu uhlazeně a téměř mile. (23.07.2009)

Silný autobiografický snímok veľkého režiséra, ktorý na sklonku života vzdáva poctu svojmu otcovi, bez ktorého pričinenia by bol popravený vo väzení koncom štyridsiatych rokov a svet by bol tým pádom ochudobnený o niekoľko jeho skvelých filmov a kníh. Práve to Giovanniho citové zainteresovanie dáva tomuto filmu vysokú kvalitu a silu, aj keď dej plynie pomaly a nič zásadné sa nedeje. Prím hrá skvelý výkon Bruna Cremera a sledovanie počínania jeho postavy, ktorá aj napriek nie najlepšiemu vzťahu so synom, robí všetko pre to, aby ho zachránil a dostal z väzenia. Priznám sa, že tento Giovanniho epitaf na mňa zapôsobil viac ako niektoré jeho klasiky zo 70-tych rokov. (07.06.2014)

Vcera som to akurat dopozeral, ale ako reziser ma Giovanni absolutne neoslovil. Film je to dost schematicky jednoduchy, nudny, bez vyraznejsieho hereckeho mena, ktore by ma oslovilo. To uz fakt radsej ostanem verny filmom takeho Truffauta nez tejto nude. Pripadne este Luc-Godard, Henri Verneuil a Claude Zidi. 35 % (18.06.2013)