Po krk v extáze

Také jste toho názoru, že už byl skutečně nejvyšší čas, aby Matthew od produkce (kámošovi G. Ritchiemu) plynule přešel za režisérskou stoličku?! Nic na tom nemění ani skutečnost, že se jednalo o „znouzecnost“ potom, co mu dotyčný odřekl účast na chystaném projektu. Nikdy bych neřekl, že tato slova vyřknu zrovna já, ale „jsem nakonec nesmírně rád, že se tak stalo. Kdoví, jaká by byla výsledná podoba....“. Za sebe můžu s klidným srdcem prohlásit, že kdyby byl (alespoň v polovině případů) výsledek (producent-režisér) takový, jako v případě Layer Cake resp. M. Vaughna, měl by divák (nikoliv sezóní), ale celoroční žně. Příběh (nejen) o tom, že do předčasného důchodu se (zvlášť v některých oborech, ne nutně „na ostrovech“), těžko odchází, přičemž než se jeden naděje, zjistí, že „sjíždí přesčasy“. Stejně jako skutečnost, že ne vždy musí být nutně silná pouze káva. I čaj s váma dokáže (po)řádně zacloumat, tj. mít silnou (černo)humornou příchuť. Že ty nejtradičnější (čti nejsilnější) pochází z Anglie, je věc dávno známá, ovšem tento šálek (možná by postačil i jeden doušek) by vám mohl (nejen) nalačno po ránu, utrhnout (propálit) srdce. Čistokrevná žánrovka, inteligentní scénář (podle výrazně přepisované předlohy J.J. Connollyho, to samotným dotyčným ve spolupráci s Mathewem) s přímým tahem na branku (žádná (od)lehčená verze, stále se jede ve vážné poloze (rovině)-mňam), stylovým soundtrackem a silnými figurami (hráči), jímž vévodí (ne)bondovský D. Craig coby XXXX a více než zdatně mu sekundují i ostatní, v čele s irským kudrnáčem (co má velkou slabost pro whisky a zejména zbraně) Colmem Meaneym. Samotný závěr je už potom „pouze“ pověstnou třešínkou na dortu. „C´est la vie!“ Debut jako hrom! 95% P.s. Danieli, kašli na Bonda, volej S.O.S Matthewovi a oprašte prosím obdobnou spolupráci. Nebo jinak (pánové producenti) zapomeňte na Sama (Mendese) a volejte urgentně Matthewa (Vaughna). Mám takový neodbytný pocit, že (v tom případě) se dočkám(e) velkých věcí. P.p.s. vám všem (filmovým fandům), co fotbal přijde jako nudná a veskrze nepotřebná (neprospěšná) záležitost, jedna perlička na závěr. Spolupráce Connolly-Vaughn se upekla právě během cesty vlakem na zápas Eura 2000, Anglie-Německo. Možná si nevybavíte výsledek zápasu, ale (na) závěr tohoto snímku (si troufám rozhodně tvrdit), nikdy nezapomenete.... (03.12.2012)

Já si Layer Cake velice užíval, neboť jsem velkým fanouškem žánru. Layer Cake navíc nabízí geniální rozuzlení příběhu, které opravdu nečekáte. Tohle je perfektní film, který musí vidět každý fanda žánru. Stejného názoru byli zatím všichni, kteří se na film dívali se mnou. Podívejte se na něj... Budete jej milovat! (05.06.2005)

Tak tohle me prijemne prekvapilo. Pribehove se sice nejedna o nic novyho, neco podobnyho jsem uz videl vickrat, ale aspon maj tvurci snahu film neustale zamotavat, az nakonec vse do sebe hezky zapadne. Styl natoceni mi pripominal Ritchieho, takovyto cool, namachrovany kecy a hlasky, akorat, ze tady je to zbaveno humoru a precejen to tak vychytany, jako Ritchieho nejlepsi kousky, neni. Herci se taky snazi, Craig spatnej neni a do role dobre sednul, ale me se asi nejvic libil Michael Gambon, ten byl spravne vostrej. Filmu sice nemam moc co vytknout, ale na tech 5* mi to neprijde. (20.01.2008)

Očekával jsem poněkud větší nářez, ale co je nejhorší - v závěru jsem si uvědomil, že jsem film kdysi viděl. Hm, to značí, že mě ani tehdy dvakrát nenadchl. Na britský film bych očekával více suchého humoru, budiž, jinak alespoň bizarnější příběh, co buď staví na kvalitních dialozích, nebo má rychlý spád. Nejvíce mne tak, kromě výborného českého dabingu, potěšila hudba - The Cult, Duran Duran či Dead Can Dance jsou stále zárukou kvality. Jo a konec filmu venku na schodech si zaslouží samostatnou hvězdu. (02.10.2015)

7/10. Matthew Vaughn je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů a mimo druhého Kingsmana jsem nikdy neměl pocit, že by se držel zkrátka a nedával do svých filmů maximum svého umu. Jeho Hollywoodský debut však má pár slabších míst a jde citelně znát, že jeho dravost nebyla tak rozjetá jako u novějších kousků. Pořád jde o štýlo, jenž má neodolatelný charakter drsné kriminálky alá styl kolegy Ritchieho a pořád to má hrst parádních dialogů, černých fórků a nápaditých přechodů. Craig tu šlape daleko víc než v Bondovkách a uteče to jedna dvě. Ale pořád je to prvotina. A vím, že to umí ještě o level líp. (16.06.2019)