Crash

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)

Zrcadlo nastavené současné Americe je možná natočeno do takového úhlu, aby působilo co nejefektivnějším odrazem, ale celek je až příliš uvěřitelný, než aby bylo možné mu to zazlívat. Haggisova minimalistická forma dosahuje toho nejlepšího efektu, kterým je útok na divákovi emoce. Jednoduchá kamera, žádné režijní fígle ani excesy, decentní hudba Marka Ishama a hlavně silná obsahová stránka, která ač svým způsobem postrádá jednotný děj a místo toho se tříští na nejednoduchou mozaiku jednotlivých lidských osudů, působí neuvěřitelně silně, realisticky a hlavně lidsky. Navíc silné herecké obsazení pozvedává kvalitu snímku ještě výš. Přesto mi to nedá, abych nevyzvednul jedno jméno – Don Cheadle. Možná neprávem opomíjený herec, zde dokázal, že ve svém oboru patří k absolutní špičce a že mu nedělá problém jakákoliv role. Náhoda možná neexistuje, ale o tom se po shlédnutí Crash dá úspěšně pochybovat. (02.12.2005)

Tento film jsem dlouhý roky přehlížel, protože jsem byl přesvědčenej o tom, že to bude nějaká výchovná blbost a proti-rasistická agitka. Až 9 let po natočení jsem se odhodlal na to podívat a k mýmu překvapení jsem zjistil, že se jedná o hodně nadprůměrnou zálžitost. Já mam velkou oblibu ve filmech, který jsou tvořený různejma příběhama a ty se postupně skládaj dohromady jako puzzle, takže tim u mě Crash jednozančně zabodoval. Jako určitou vadu na kráse bych viděl to, že tam občas zaúřaduje deus-ex-machina a trochu slabší byl konec. Sice všechny ty příběhy nějak dopadnou, ale čekal jsem prostě nějakou geniální pointu. I tak ale film řadim k tomu lepšímu. 80% (13.10.2013)

Crash je nezaujatým pohľadom na rasový problém v USA. Štruktúrou veľmi pripomína Andersonovu Magnóliu, avšak chýba mu jej výpovedná sila. Problém tu vidím v tom, že na necelé dve hodiny je postáv trochu veľa, aby sme sa s nimi dokázali bez problémov zžiť a pochopiť ich. Takto musel skĺznuť k určitej typizácii postáv čo filmu u mňa zobralo jednu hviezdičku. Crash obsahuje veľa silných a jednu geniálnu (zámočníkova dcéra) scénu, neuveriteľné herecké výkony tam, kde by som ich nečakal (Philippe, Bullock) a skvelú hudbu. Rozhodne je pre mňa prekvapením roka, vzhľadom na to, že u nás šiel rovno na DVD, pretože takýto film môže v pohode pomýšľať na Oscarovú noc, pretože je pre Akadémiu ako stvorený. 8/10 ale veľmi silných. (02.11.2005)

Filmu strašně ubližuje tak obrovskej počet lidí v kombinaci s malým prostorem, který každý v příběhu dostane. Naštěstí celým filmem protýká téma rasismu, xenofobie, úcty k člověku a lidskému životu vůbec, který dělá z filmu velmi koukatelnou záležitost. Z obrovské porce náhod a propojovaných osudů jednotlivých hrdinů občas z ničeho nic vystřelí neuvěřitelně silná scéna, při té s holčičkou moje srdce nadskočilo až do krku.Celkově si však myslím, že geniální myšlenka se utopila v nadbytečnosti. (21.10.2007)