Crash

Docela jiný pohled na rasismus a strach. Emotivní, dokonalá skládanka příběhů několika etnik, složená z jejich vzájemné nevraživosti, nepochopení, vzteku a vzájemného strachu. Smutný (děsivý) obrázek o zemi, kde se každý bojí každého. „Nechovej se, jako bys mě znal.“ Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem v poslední době viděla!!! (22.08.2005)

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)

Velmi silný film plný skvělých herců, kteří předvádějí výborné výkony. Žádna role neni slabě obsazena a herci padnou do postav naprosto přesně. Takový Matt Dillon jako rasistický úchylný policista a nebo Brendan Fraser jako prokurátor. Jim by jste věřili, že jsou těmi které hrají a ne herci.Dokonce ani taková Sandra Bullock nechává zapomenout na své herecké role typu Slečna drsnák(proč se na ni zlobit, přece si na život musí vydělat...). Pár okamžiků je ve filmu extra silných. Takové setkání s andělem pro jednoho muže bude opravdu klíčové a vás bude mrazit v zádech. Herci jsou opravdu silná část filmi. Zbytek tvoří skvělá a zručná režie. Ta si pohrává s příběhy všech lidí velmi bravůrně a ukazuje nám zvláštní svět LA v ještě zvláštnějších a podivnějších barvách. Město plné příběhů je opravdu krásné a scénář s ním pracuje bez chybičky. Všechny postavy dostanou přesně tolik času, aby jsme je pochopili a jejich psychika je i v minimálním čase perfektně ukázaná. Paul Haggis jako režisér i scénárista vytvořil svůj vlastní film a možná je to jeho majstrštyk. Scénárista seriálů jako byl Walker, Texas ranger nebo Michael Hayes, ale také filmu Million Dollar Baby. Opravdu zvláštní výkonostní kvalita, ale doufejme, že bude kvalita jen stoupat. Ještě nesmím zapomenout na krásnou a hlavně naprosto příjemnou hudbu, kterou má nasvědomí nejen Paul Haggis a Kathleen York, ale i další pro mě neznámí tvůrci(Mark Isham, Oliver Nathan a Shani Rigsbee). Krásný lidský film o lidech, kteří žijí mezi námi a o podivuhodném životěv LA, které nikdy nepřestane vytvářet další a další životní příběhy. (15.08.2005)

O filmu jsem před shlédnutím vůbec nic nevěděl, snad až na žánr a zemi původu :) Lepší drama se jen těžko najde, Haggis může být na svůj debut náležitě hrdý, doufám, že neusne na vavřínech. Toho Oskara by si film zasloužil. Vynikající herecké obsazení, žádný herec nehraje méně než na 80%, z řady vyčnívá jen Don Cheadle a Matt Dillon, ti jsou neuvěřitelně přesvědčiví. Potěší i menší role Keitha Davida či Sandry Bullock, kteří za ostatními ani v nejmenším nezaostávají. Hudební složka je opravdu skvostná a soundtrack doporučuji úplně všem. Je třeba zmiňovat něco více? Myslím si že to nemá cenu. Je tu toliko komentářů, že se stěží dočtete k tomu mému ;) (29.12.2005)

(1001) Po důkladném přemýšlení jsem dospěla k názoru, že hlavní důvod, proč je ten film tak na ránu, je použitá hudba. Ono by tedy asi samo o sobě i stačilo, že je fikční svět tak směšně zahuštěn do té míry, že většina herců má dvě tři scény (což by bylo i na představení a nadnesení nějakého osobního dramatu docela málo, natož na nějaký vývoj) a tím to pro ně hasne, a každé jejich slovo, pohyb a čin tím pádem musí být jedině k těžkopádnému tématu, kterým nás Haggis mlátí přes hlavu jako Monty Pythonovo brnění gumovým kuřetem. Ale ta hudba, ta rádoby srdceryvná, návodná, kýčovitá, jednorozměrná hudba to prostě posílá do říše pekel okamžitě a bez pochyb. Dokazuje neschopnost svých tvůrců nabídnout nadhled, skrýt myšlenku trochu pod povrch, zapojit diváka do pátrání po jádru pudla, vyvolat jakoukoliv jinou diskuzi než jestli si tento paskvil zaslouží Oscara v porovnání s ostatními snímky toho roku. Nicméně kdyby mi někdo namířil bouchačku do obličeje a řekl, že musím na filmu vyzdvihnout aspoň jednu dobrou věc, tak to bude Michael Peña. (12.12.2018)