Hitler: Vzostup zla

Tohle je nářez. Úžasný televizní film, ve kterém nechybí ani herecké hvězdy. Jmenovitě Carlyle je jako Áda úplně přesvědčivý. Stejně mi ale film neodpověděl na otázku, jak je možné že takový směšný zakomplexovaný vzteklounek dokázal zfanatizovat většinou celého národa a to včetně ineligentů. V kontextu současné politiky je zajímavé porovnávat Hitlera s Bushem, ten ale zblbnul jen půlku národa. (18.11.2004)

Robertu Carlylovi jsem Hitlera ani okamžik nevěřil, protože se mu prostě přes veškerou snahu maskérů či stylistů nepodobá ani malinko. Ale to nevadí, stejně jako nevadí poněkud zjednodušující pohled na Hitlerovu "kariéru". Před těmi cca 5 lety, kdy jsem snímek viděl poprvé, mě totiž seznámil s obdobím, o kterém jsem téměř nic nevěděl. Nejedná se o výukový film ani dokument, takže přivřu oči i nad jistou uměleckou licencí, která z Hitlera v tomto filmu činí ještě většího ubožáka, než kterým asi skutečně byl. Jinak filmařské kvality jsou nezpochybnitelné, hlavně když si člověk uvědomí, že se jedná o televizní film. (07.08.2010)

„Jediná věc nezbytná k triumfu zla je nečinnost dobra“ tak tímhle citátem začíná strhující drama, rekonstrující předkancléřský život „člověka“ Adolfa Hitlera, který se nezaměnitelně zapsal do lidských dějin. Nechci se na tomto místě zaobírat vynikajícími hereckými výkony, polemizovat nad určitými nepřesnosti či leckde nedostatečně neobjasněnými historickými souvislostmi (podstata byla sdělena), ale nejdůležitější přínos a jádro sdělení tohoto filmu zní: „Hitler by bez (zprvu skryté) podpory hospodářských špiček a lhostejnosti neskončil v učebnicích dějepisu, ale někde úplně jinde. Stručně a jasně: hospodářská moc souvisí s politickou mocí a naopak a nedej bože, aby za politickou mocí stál fanatik a labilní jedinec, který se dříve či později vymkne kontrole, tak jako to dokázal „člověk“ Adolf“. A může za vše Hitler? Jak hrozně jednoduché a elegantní je se za něco či za někoho schovat popřípadě využít pštrosí efekt, tj.strčit hlavu do písku..“ Poučí se už konečně lidstvo? Lépe řečeno: „poučí se člověk“ ? (19.04.2005)

Dýlka 3 hodiny je smrtelná a označení "televizní" mě taky odrazovalo, ale nějak jsem se rozhodnul, že se na film zkusim podívat. A bylo to přesně, jak jsem čekal. Nudný, šíleně zdlouhavý a navíc jsem chvílema nevěděl, jestli se koukám na film o Hitlerovi. Robert Carlyle měl akorát stejnej knír, ale tim to nějak končilo. Chvílema jsem měl pochybnosti, jestli nesleduju životopis Chaplina. Možná bych to byl schopnej zkousnout jako seriál rozdělenej na 6 dílů po 30 min, ale na jeden zátah to pro mě bylo docela utrpení. Navíc je znát, že film je televizní, takže nejrůznější reálie jsou spíš k smíchu. I když kanaďanům (případně američanům) to asi nedocvakne. Zhruba v půlce jsem to vzdal a zbytek odložil na neurčito. Trvalo asi měsíc, než jsem se k tomu znovu dostal. Jelikož se mi povedlo minulej tejden uklouznout, pěkně si namlátit a udělat ze sebe dočasně invalidu, tak jsem se odhodlal, že se zkusim na ten zbytek podívat. Za normálních okolností bych šel radši do baru na pivo, ale mam naraženou kostrč a barová stolička neni moc pohodlná. Takže jsem si pustil zbytek filmu, ale nějak už mě to nebavilo vůbec a v podstatě jsem ten zbytek jen tak proklikal. Lidem se film asi líbí, jak je vidět na hodnocení, takže možná jsem divnej já, ale podle mě ten film stojí za hovno. (03.10.2010)

Velice povedený TV film ve kterém divák sleduje jak se Hitler dostává k moci od proslovů v hospodách až k přebírání moci nad Německem. Film slouží velice dobře jako doplňení znalostí o Adolfu Hitlerovi, jelikož se film nezabývá tím jak masakroval židy za 2. sv. války ale dozvíte se jaká byla jeho cesta k moci. Navíc ve filmu exceluje Robert Carlyle, který Hitlera zvládl na výbornou. (29.07.2007)